Student Vyšší odborné školy v Bystřici nad Pernštejnem Jakub Stejskal se rozhodl vyrábět energii z biomasy. „Začal jsem se zajímat o alternativní zdroje energie, jak využít zelenou energii, biomasu, až jsem se dostal k projektu jednoho Francouze," uvedl Jakub Stejskal. Patrně všichni vědí, že kompostováním biodpadu, tedy větví a trávy ze zahrádek, vzniká kvalitní hnojivo. To ale není všechno. Při tomto procesu se také uvolňuje teplo a bioplyn.

Jako Francouz

Na to už před lety přišel francouzský agronom Jean Pain, který studenta z Chornic inspiroval. „Začal u zbytků větví, které se snažil využít v kompostu. U nás se tomu ale nikdo nevěnoval, tak jsem začal pokusy zkoušet," řekl Jakub Stejskal. Zhruba před třemi, čtyřmi lety začal s prvními. „Nejprve bylo potřeba vyzkoušet, jak procesy fungují, jaký má být poměr surového materiálu, jaká velikost biomilíře, jak správně energii využít. Zkoušel jsem, jak dosáhnout nejoptimálnějšího poměru surovin," popisoval student. Při procesech, které v biomilíři probíhají, se získá nejen horký vzduch, ale také horká voda a bioplyn. Ve finále zůstane samozřejmě také kvalitní kompost.

Když si Jakub Stejskal procesy ověřil, naplánoval větší projekt. Čím větší biomilíř, tím větší výkon. Proto se obrátil na technické služby v Moravské Třebové. „Letos otevřely kompostárnu. Do Moravské Třebové to z Chornic nemám daleko. Požádal jsem, jestli by se chtěly na projektu spolupodílet," poznamenal student.

Spolupráce

Každý projekt je náročný finančně, ale také technicky. Na výrobu dřevních štěpků je potřeba štěpkovač. „Všechno financuji z vlastních zdrojů, tak se mi spolupráce s technickými službami hodila," přiznal student. Proto na ulici Komenského, kousek od základní školy, vyrostla u skleníku homole, která připomíná obrovské mraveniště. Při bližším prozkoumání však pozorovatel zjistí, že jde skutečně o štěpky.

Letos je to takový první pokus ve větší velikosti, jestli bude vše fungovat. V biomilíři je zhruba osmdesát kubíků biomateriálu, z toho šedesát kubíků štěpků, zbytek je travní hmota s hlínou. „Největší podíl je štěpků. Ty zajišťují proces dlouhodobého rozkladu. V dřevě je ukrytý dostatek materiálu a je vhodnější ho zkompostovat, než jednorázově spálit v kotli, kde nám na konci procesu nic nezůstane. Kdežto tady získáme plnohodnotný kompost, který se v dnešní době hodí k znovuzúrodňování půdy," vysvětlil Jakub Stejskal. Podle něho je intenzivním zemědělstvím všechno zničené, takže je na místě navrátit „úrodnost" zpátky.

Vytápění skleníku

Autorský projekt Jakuba Stejskala oslovil technické služby. „Přišlo nám to zajímavé, proto jsme souhlasili se spoluprací. Pokud budou pokusy fungovat v části skleníku, tak budeme mít důvod proces za rok zopakovat v celém skleníku, nebo třeba vytápět i jiné objekty," potvrdila ředitelka moravskotřebovských služeb Gabriela Horčíková.
Při zakládání milíře student sestavil jednoduchý výměníkový systém s teplovodním a teplovzdušným rozvodem. Posloužily mu vodovodní hadice a okapové roury, které jsou zavedené do skleníku. „Očekáváme, že v zimních měsících budeme skleník temperovat, zkusíme tam něco pěstovat," sdělila ředitelka. Zahradník už tam má nachystanou množírnu s řízky z různých keřů, zkusí i ranou zeleninu podle toho, co dovolí světelné podmínky. Z teplovzdušného potrubí jde do skleníku zhruba dvaačtyřicet stupňů tepla. Podle projektu by teplo mělo dosáhnout na padesát stupňů. Energie z biomilíře by měla vydržet na celý rok.