Stejně jako v minulých čtyřech letech našel letní tábor útočiště v rekreačním středisku Srnčí. Děti společně s instruktorkami byly ubytovány v hlavní budově v třílůžkových a čtyřlůžkových pokojích. „Jsou tu kurty, bazén, pěkné prostředí a příroda. Dole v hlavní budově je jídelna, kam nám nosí jídlo. Pití je zde celý den k dispozici. Sám personál nás obsluhuje. Vedle hlavní chaty jsou lavičky a přístřešek, kde se odehrávají některé táborové hry," uvedla vedoucí Jana Chadimová.

Dům dětí a mládeže jezdil původně na tábor na Dolní Bušínov. „Na Srnčí jezdíme od roku 2010. Předtím jsme jezdili na Bušínov, tam se ale rekonstruovalo, a tak jsme museli najít jinou dostupnou lokalitu. A tady v okolí nic jiného zajímavého nebylo. S tolika dětmi si člověk nemůže troufnout kamkoliv odjet," popisovala Jana Chadimová.

Letošní téma týdenního tábora bylo dobrodružství s Machem, Šebestovou a kouzelným sluchátkem. „Téma je vždycky nejhorší a od něho se pak odvíjí všechno ostatní, všechny hry a úkoly. Vzhledem k tomu, že už na tábor jezdíme spoustu let, tak máme vymyšlenou velkou řádku her, ze kterých je možné vybírat, předělávat je a různě kombinovat. Nemůžeme dělat pořád stejné věci, to by děti nebavilo," prozradila vedoucí.
Táborníci na začátku našli kouzelné sluchátko. Jejich úkolem bylo doručit ho do konce pobytu jeho právoplatným majitelům Machovi a Šebestové. V průběhu dní se tak kluci a holky podívali na cizí planetu, do Egypta, mušketýrské Francie či za africkými šamany. Na každém zmíněném místě nalezli stopu, kde se majitelé sluchátka nacházejí. Nakonec všechno dobře dopadlo a kouzelné sluchátko se k postavičkám Adolfa Borna a Miloše Macourka vrátilo.

Děti si užily kromě táborových her pasování na mušketýry, vyrábění štítů a panenek voodoo, malování na trika, mumifikace a vaření pudinku, také diskotéku, koupání v bazénu a procházky po okolí. „Nejvíc se mi líbil bazén. Kdybych mohl a kdyby tu zůstali stejní lidé, tak bych tu vydržel klidně i déle než týden. Je tady nejlepší parta. I instruktorky jsou super," řekl Štěpán Chadima. Na táboře je už počtvrté společně se svým kamarádem Jiřím Kodešem. „Příští rok už mě bohužel nevezmou, jsem moc starý, ale kdybych mohl, kdybych byl mladší, tak bych se určitě rád vrátil," posteskl ji Jiří Kodeš.

Táborníci byli spokojení nejen s programem, ale i s okolním prostředím. „O volnu se většinou jen tak poflakujeme na pokojích. Koupat se chodíme po obědě, pokud není zima. I jídlo je tu dobré, zatím jsem snědl všechno, co mi dali, ale přidávat si nechodím. Jsem tady rád také, protože tady není tolik klíšťat. Za ty čtyři roky, co sem jezdím, jsem ještě neměl ani jedno," prozradil Jiří Kodeš.

Ani budíček a večerka dětem nevadí. „Menší děti třeba chodí po obědě spát. Večerka bývá kolem desáté hodiny, ale stejně chodí každý spát, jak chce, stačí být na pokoji potichu. Ráno nás budí instruktorky, ale naštěstí to není žádná píšťalka nebo trumpeta," odtajnila Martina Kejhová, která se chystá vyrazit na tábor na Srnčí i v příštím roce.

VENDULA HARAŠTOVÁ