Řezbářský memoriál Aloise Petruse se koná ve Svitavách už dvanáct let. Umělci s pilami a dláty vždy tvoří na jedno téma. Letos to byli andělé. „Pro mě bylo pozoruhodné sledovat, jak se z těch hrubých a neotesaných klád během týdne vylupují tiché, jemné tváře andělů plné pokory a naděje. Je nepochopitelné, že z obyčejných klád lze vytvořit takové nadpozemské bytosti,“ řekl Hynek Stříteský, ředitel svitavského muzea.

S motorovou se dokáže ohánět i řezbářka Romana Krestýnová, která do Svitav přijela z Náchodska. „Vybrala jsem si větší špalek, protože mě napadla myšlenka, že každý z nás potřebuje svého anděla ochránce. Občas se dostaneme do životní situace a chceme, aby nad námi někdo držel dozor. Pokusila jsem se tu představu ztvárnit,“ přiblížila svoje dílo Romana Krestýnová. Její anděl nese název Ochráním tě.

Zdroj: Iveta Nádvorníková

Vysokého anděla vytvořil z kusu jasanu Petr Steffan z Městečka Trnávky. „Andělé jsou duchovní bytosti, které nás provází jako ochránci. Vnímám je jako spojovník mezi Bohem a člověkem. Proto ten můj anděl ukazuje na nebe,“ vysvětlil Petr Steffan.

Jasan vydrží

Některé sochy z prvních ročníků memoriálu už nejsou na světě. Může za to méně kvalitní dřevo. Tentokrát ovšem řezbáři dostali do rukou jasany, které vydrží déle. „Začínali jsme s topoly a po dvou letech ty sochy vyhnily a byly zlikvidovány. Jasany vydrží, navíc jsou z křenovské silnice, takže něco musí pamatovat,“ podotkl svitavský starosta David Šimek.

V minulosti končily všechny sochy z řezbářského memoriálu na svitavském stadionu. Letos to ale bude jinak. „Došli jsme k závěru, že by byla škoda všech pět andělů dát na jedno místo. Uvažujeme o dalších lokalitách, kde by se mohli andělé objevit,“ dodal Stříteský. Jedním z míst by mohly být nově otevřené zahrady svatého Vincence.