Ve všech čtrnácti krajích, sedmasedmdesáti okresech a dvě stě pěti obcích s rozšířenou působností Česka žije bezmála devětašedesát tisíc nositelů toho jména. Započítána jsou obě pohlaví, přičemž mužských nositelů je o tisícovku méně než žen s příjmením Nováková. Obdobné je rozložení četnosti výskytu příjmení rovněž v Pardubickém kraji. Ve čtyřech okresech Deník napočítal čtyři tisíce dvě stě Nováků.

Přímo na Svitavsku je situace odlišná. Ano, i zde mají Novákovi ve výsledcích analýzy významné místo, skončili na pomyslné druhé příčce, prvenství však náleží Dvořákům. Ve svitavském okrese žije devět set nositelů tohoto příjmení. Novákových je pouze o necelé tři stovky méně.

A Dvořákovi dominují i při pohledu na shromážděná data skrze obce s rozšířenou působností. S jednou výjimkou. Nejpočetnější jsou na Moravskotřebovsku, Poličsku i Svitavsku. Na Litomyšlsku však nositele tohoto příjmení předčili Kopečtí, Kovářovi a také už zmínění Novákovi. Dvořákovi zůstali až na čtvrtém místě. Mezi nejfrekventovanější příjmení na Svitavsku dále patří například Novotní, Kučerovi, Navrátilovi, Jílkovi, Svobodovi nebo Pospíšilovi.

Specifikem Svitavska je hojné zastoupení německých jmen

Potřeba rozlišovat vedle rodného, dříve křestního, jména i příjmení nositele se v českém prostoru objevuje od 14. století. Souvisí s nárůstem úředních písemných záznamů, jako byly urbáře, soupisy půdy, poddanských dávek a robot. Později se k nim připojily lánové rejstříky nebo berní záznamy, ale i soupisy poddaných podle víry. Vyvrcholením evidenčních snah byly katastry. Ve všech těchto písemnostech bylo nezbytné od sebe konkrétní osoby jednoznačně odlišit. Příjmení se ustálila na konci 18. století, kdy byla jejich neměnnost a dědičnost nařízena zákonem.

PŮVOD PŘÍJMENÍ
U některých příjmení není, alespoň na první pohled, nijak složité odhadnout, jak asi vznikla. Některá se vyvinula z nedědičných přízvisek, která jejich nositelé získávali po rodičích. Ze zaznamenaných na Svitavsku třeba Janků. Jiná podle okolností, například tělesných a duševních vlastností, návyků nebo zaměstnání. Častá byla i tvorba příjmení z místních jmen nebo domovních znamení.

Třetí významnou skupinu představují příjmení utvořená z podstatných a přídavných jmen, sloves, příslovcí, spojek a částic. Naopak poměrně vzácná jsou podle jazykovědců příjmení vzniklá z celých vět. Nezanedbatelnou skupinu tvoří příjmení ze slov cizího původu. Nejčastěji jde o německá, slovenská a polská jména.

Na Svitavsku nacházíme poměrně hodně německých příjmení. Některá v původní nebo jen mírně počeštěné podobě, jiná ve zcela přizpůsobených tvarech, které zachovávají rozkolísanost písařských zvyklostí nebo starý pravopis. Často se píší tak, jak byla zapsána v rodných dokladech bez ohledu na současnou pravopisnou normu.

K nejhojnějším patří kupříkladu Flídr (166), Lorenc (94), německá podoba jména Vavřinec, Šmíd (82), Kyncl (68), Hegr (62), Müller (53) i Mlynář (39), Mauerová (52), Štefl (51), Dittrich (43), Fajmon, Groulíková, Štaud (43), Friedl (42), Seidl (41), Lustyk (40), Poul (39), Fišer (37), Fuchs (35), Bauer (34), Langer (31), Neubauer, Schusterová (27), Leinweber (24), Hartmanová (22), Schreiber (19), Weis (16) i Vajsová (9).

Letmý výčet je zřejmě odrazem historického vývoje. Velkou část dnešního Svitavska až do konce druhé světové války pokrýval největší německý jazykový ostrov v Československu. Nepochybně však v poslední době přibývají příjmení vietnamská, například Nguyen (11) nebo Hoang (4).

Mezi příjmeními tu a tam nacházíme i jména slavných rodáků. Za všechny můžeme uvést příjmení Martinů, Drašar nebo Lašek. Jestli se ale jedná o osoby se známými osobnostmi spřízněné, ze statistických přehledů vyčíst nejde.