Kurz začíná v zámeckém pivovaru v Litomyšli právě dnes. Hlavním lektorem kurzu je František Makeš, světově proslulý restaurátor a vědec. Je nositelem nejvyššího vyznamenání švédského krále za záchranu evropského kulturního dědictví, laureátem ceny Gratias Agit za rok 2005.

V rámci projektu Restaurátoři pro evropskou praxi - Inovace bakalářského studijního programu pořádá fakulta cyklus odborných workshopů, které mají posloužit k rozvoji schopností a znalostí vysokoškolských studentů. Workshop je zaměřený na využití enzymů v restaurátorské práci. „Autorem této revoluční metody je světově uznávaný restaurátor a vědec českého původu František Makeš, který je také odborným garantem tohoto kurzu,“ vysvětlila Veronika Kopecká, organizátorka kurzu. Dodala, že Makeš věnoval patent na moderní konzervátorskou metodu, tzv. enzymatickou konsolidaci, České republice.

V rámci pětidenního kurzu se mohou účastníci těšit na dopolední přednáškové bloky a odpolední praktická cvičení. V pondělí 9. května je po oficiálním zahájení kurzu studenty čekají hned tři příspěvky. K tématu využití enzymů v restaurátorské praxi krátce pohovoří Veronika Kopecká a samozřejmě také František Makeš. Ten na závěr prvního dopoledního bloku posluchačům přiblíží rozdíly mezi švédskou a českou restaurátorskou školou.

Kromě Františka Makeše se v Litomyšli na kurzu představí ještě další odborníci. Své dva příspěvky přednese Vojtěch Spiwok, který se bude věnovat základům enzymologie a struktuře a funkci enzymů. Na něho naváže Ilona Chlubnová přednáškou o chromatografických metodách. Vojtěch Spiwok mimo jiné pohovoří o využití enzymů v lékařství. František Makeš přiblíží navíc postup při určování autorství obrazu. V pátek 13. května kurz zakončí přednášky Ilony Chlubnové o využití enzymů při restaurování nástěnné malby, Petra Justy na téma využití enzymů při restaurování kamene a přednáškou Karola Bayera, děkana Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, na téma pohled technologa na enzymatické metody. „Kurz je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky,“ sdělila Valerie Wágnerová, mluvčí Univerzity Pardubice.

František Makeš je český restaurátor, který získával zkušenosti mimo jiné ve Švédsku. Stal se hlavním konzervátorem švédských královských sbírek na zámku Skokloster. „Restauroval mimo jiné také tzv. Rudolfinskou sbírku, která byla Švédy během třicetileté války odvezena z Čech. Restauroval řadu obrazů, kromě jiného i Arcimboldův portrét císaře Rudolfa II. Je autorem několika odborných prací o biochemických postupech při restaurování uměleckých děl a výrazně přispěl také k odhalování padělků uměleckých děl,“ přiblížila osobnost Františka Makeše Veronika Kopecká z litomyšlské fakulty. Svůj patent na enzymatickou konsolidaci věnoval Makeš České republice. Je také nositelem nejvyššího vyznamenání švédského krále, které si zasloužil za záchranu evropského kulturního dědictví.