Ani letošní rok nebyl výjimkou a tchajwanští studenti zažili majálesové oslavy v Litomyšli, které byly v plném proudu.

Výměnný pobyt mezi těmito školami vznikl díky ředitelce gymnázia Ivaně Hynkové, která v roce 2008 navštívila Tchaj-wan a domluvila se s ředitelem tamní školy. První studenti z gymnázia letěli na Tchaj-wan na podzim roku 2009, tamní studenti navštívili Litomyšl následující jaro. Tyto pobyty se každý rok opakují a vždy letí skupiny na dva týdny.

Českou republiku a Tchaj-wan dělí nejen vzdálenost, ale i kulturní život je úplně jiný. Jaké zkušenosti a dojmy má Helena Žďárová, která se tohoto pobytu zúčastnila s litomyšlskými studenty? „Myslím si, že pro obě strany je přínosné zažít běžný život v tak zeměpisně a kulturně odlišné zemi. Tchajwanský životní styl a způsob vzdělávání jsou pro nás nepředstavitelné, dokud nemáte možnost prožít je na vlastní kůži. Tchajwanští studenti odchází do školy brzy ráno a vrací se domů večer, kolem desáté hodiny. Po vyučování zůstávají ve škole a samostatně studují nebo dochází na doučování do speciálních vzdělávacích institucí. Jedním z důvodů je, že jejich rodiče celé dny pracují. Naopak tchajwanští studenti při svém pobytu tady nemohou uvěřit, jak uvolněný a příjemný je studentský život v naší zemi. Tento fakt naši studenti dokáží ocenit, až když vidí, jak to chodí jinde. Což je myslím, jeden z hlavních přínosů tohoto programu. Dalším důležitým momentem je určitě nutnost komunikace v angličtině, studenti bydlí v hostitelských rodinách, takže jsou odkázáni sami na sebe. Musí řešit množství situací, takže je takový pobyt velkým krokem na jejich cestě k samostatnosti,“ řekla Helena Žďárová.

Budoucnost tohoto programu je ohrožena jedině ze strany studentů, kteří by ztratili zájem na obou stranách. Velkým otazníkem jsou často finance, přestože studenti hradí pouze letenku, jejíž cena je vysoká, a očkování. Ubytování a stravu platí rodiny, ve kterých studenti dva týdny žijí.

Náplň dnů, které žáci stráví na partnerských školách, je velmi podobná. Chodí do hodin se svými hostitelskými studenty, především na hodiny angličtiny, hudební výchovy, výtvarné výchovy, tělocviku, přírodovědných předmětů. Dále mají speciální hodiny s učitelem, kde se dozvídají nové věci o zemi. Absolvují sportovní aktivity, výlety. Zábavu a program o volném času nebo víkendech mají na starosti hostitelské rodiny.

Mezi studenty vznikají určitá pouta, fungují i nadále? Jak je vnímá Helena Žďárová. „Pokud vím, naši studenti jsou v kontaktu s tchajwanskými studenty i po návratu domů. Někteří plánují soukromé návštěvy nebo setkání i do budoucnosti. Loučení před odjezdem bývají vždy těžká. Doufám, že přátelství, která takto vznikla, vydrží i přes tu nepředstavitelnou zeměpisnou vzdálenost.“

Tento rok tchajwanští studenti přijeli v období litomyšlského majálesu, takže měli možnost nejen vidět obyčejný život v Česku, ale také se zúčastnit několika akcí spojených se studentskými oslavami.

Českou republiku navštívila i sedmnáctiletá Ya-ya, která tu byla poprvé. Mezi největší zážitky by zařadila vůbec první kontakt se sněhem, který dokonce padal při jejich návštěvě.

Chtěla bys ještě někdy v budoucnosti navštívit Českou republiku?

Samozřejmě, že bych chtěla. Doufám, že se mi tato možnost znova naskytne. Velice se mi tady líbilo.

Co se ti líbí na České republice a Litomyšli?

Líbí se mi příroda a spousta zvířat, které máte i doma.

Jak se ti líbil Majáles, průvod masek a ostatní akce?

Měla jsem možnost vidět Majáles, na kterém se mi nejvíce líbilo dítě v kočárku, líbila se mi i Miss majáles, ale nerozuměla jsem, co říkali.

Jak hodnotíš výuku a žáky na naší škole?

Váš systém je dobrý. Navíc máte jednodušší hodiny oproti nám. Vám trvá hodina čtyřicet pět minut, ale my celých čtyřicet pět minut posloucháme učitele a až potom si děláme nějaké poznámky a pouštíme si nějaké další prezentace.

ILONA HOLOMKOVÁ