OBRAZEM: Studenti i po létech našli svá místa v lavicích

Hlavně bývalí studenti procházeli budovami školy, zdolávali poschodí, jen aby zjistili, jak moc se právě to jejich místo změnilo. „Tady jsem seděla, ale je to takové jiné. Všechno je změněné," uvedla Helena Nováčková, která dnes žije v Brně. S někdejší spolužačkou se posadila do lavice, aby společně vzpomínaly. „Je to už třicet sedm let. Učebnu jsme poznali, ale tehdy jsme neměli počítače. Všechno je zmodernizované, teď by se nám lépe pracovalo," konstatovala Dagmar Jánská z Moravské Třebové. Obě ženy se shodly, že děti teď mají mnohem více možností.

Živé vzpomínky

Pavel Stoupenec ze Svitav nejprve zamířil do učebny, která mu utkvěla v paměti. „Hned jsem se šel podívat do své třídy na místo, kde jsem čtyři roky seděl. Měl jsem chuť otevřít okno a vzpomínat. Měli jsme zakázané vyklánět se z oken. Holky tam často stávaly a předkláněly se, tak nás to svádělo zvedat jim nohy. Bylo to takové pošťuchování," přiznal bývalý student.

Ke každému předmětu mají dnes gymnazisté pracovnu. Zajímavá je i chodba u jazykových učeben, která svými nápisy jakoby navozuje atmosféru ulice. Mnozí z absolventů si pamatují pouze starou budovu. Další trakt školy byl dobudovaný později. „Nechodili jsme do gymnázia, ale na jedenáctiletou střední školu. Letos máme přesně padesát let od maturity," řekla Věra Petříková z Moravské Třebové. Maturovala v roce 1963. „Studium bylo tříleté, ale maturita byla stejně těžká jako dnes. Možná po nás chtěli i trošku víc než teď. Je to už strašně dávno. Všichni moji učitelé, kromě jednoho, už bohužel odešli," posteskla si bývalá studentka.

Moderní vybavení

Po létech se do školy vrátila. Absolvovala počítačový kurz pro seniory v rámci univerzity třetího věku. „S ostatními jsme zavzpomínali na stará léta. Dnes je to úplně o něčem jiném, jiné je vybavení učeben. Všechno se změnilo k lepšímu," naznala Věra Petříková.

Kroužky nebyly

Studenti dnes ve škole nebiflují pouze to, co je předepsané v osnovách. Mohou se dále rozvíjet v zájmových kroužcích. Jedním z nich je kroužek fyzikální, ve kterém si kluci tak trochu hrají. V učebně fyziky v sobotu předvedli, jak jsou zruční. „Při fyzice máme kroužek, ve kterém se zabýváme roboty. Hlavně je sestrojujeme ze speciálních stavebnic. Podle typu můžeme postavit auto, kolotoč, mixér a spoustu dalších věcí. Máme roboty programovatelné, některé jsou s motory, jiné bez motorů," vysvětlil Karel Pastýř z Trpíka.

Ministroje, které gymnazisté sestrojili, návštěvníci obdivovali. „Líbí se mi. Tenkrát na jedenáctiletce takové věci nebyly. Teď mají skoro na každý předmět učebnu. Škola má lepší úroveň," poznamenal Milan Kavan z Moravské Třebové. Všechno má jinou tvář. Podle absolventa se k nepoznání změnila nejen učebna fyziky, ale i ostatní prostory. „Našel jsem tady také svou třídu, kde jsme v první, druhé třídě ještě dostávali rákoskou. Ve třídě už nejsou lavice, je tam jiná tabule," řekl Milan Kavan.
Všichni účastníci setkání se kromě vzpomínání také společně prošli v průvodu od muzea na třebovské náměstí.