Šedesát účastníků 
i lektorů přemýšlí nad tím, jak by dokončení R35 mohlo změnit tvář Litomyšle. K čemu by se pak dal využít prostor silnice od kruhového objezdu u Penny Marketu až výjezdu z Litomyšle směrem na Svitavy?

Každým dnem jejich práce získává reálnější obrysy, a již nyní je patrné, že po pátku, kdy kurz končí, bude mít litomyšlská radnice k dispozici několik návrhů, ze kterých může v budoucnosti vycházet.

Jedním z navrhovaných řešení je například několik stehů, kterými architekti „sešijí" město. „Myslíme si, že 
v tuto chvíli není problém zavřít nebo omezit tu komunikaci, ale spojit dvě rozdělené části Litomyšle. Toho se dá dosáhnout mosty a podchody, které z nich už ostatně v řešené lokalitě jsou," prezentoval názor jedné z pracovních skupin architekt a lektor kurzu Petr Hájek.

I cesta může být cíl

Tyto stavby by však podle návrhu neměly sloužit pouze 
k tomu, aby spojovaly město. Architekti by totiž rádi spojili i obyvatele Litomyšle. Proto ve svém plánu počítají s tím, že mostům a podchodům dají další funkci.

„Vznikly by kombinované prostory, které budou třeba podchodem a zároveň kavárnou. Ty stávající stavby bychom doplnili například o hřiště nebo tržiště. To by znamenalo, že ty „stehy", tedy mosty a podchody, by se nakonec staly nejenom spojkou, ale také cílem cesty," prozradil jeden ze dvou návrhů Petr Hájek.

Zároveň přidal další alternativu, která by nevyžadovala náročné stavební úpravy a nezatížila by ani městskou kasu. Tuto metodu navíc otestovali v zahraničí. „Na jeden den v měsíci, podobně jako třeba v Salzburku nebo Tokiu, by se komunikace zavřela a stala se veřejným prostorem jako nedaleký park. Silnice by se pak stala součástí města, přestala by ho dělit. To je věc, která se dá udělat hned a na základě tohoto druhého konceptu by Litomyšl alespoň na jeden den 
v měsíci srostla," dodal Petr Hájek.

Jiné projekty počítají 
s tím, že některé pruhy komunikace ustoupí stromořadí a cyklostezce. Řeší se také hlavní body v dané lokalitě. Změnit by se tak mohlo i okolí Smetanova domu, Lidového domu, Nového kostela a dalších budov. Vzniknout by mohly také nové parky.

Navázání na tradici

„Záměrně jsme zpočátku pominuli problém průtahu. Řešíme prostor od zadní strany náměstí přes Loučnou až k nové zástavbě v okolí gymnázia a městského úřadu. Chceme tuto lokalitu řešit celostně. Je to takový svůj svět vložený mezi novou a starou část Litomyšle. Chtěli bychom navázat na tradici toho, že v minulosti v tomto prostoru postavili reprezentativní budovy, například Smetanův dům a Lidový dům," objasnil další z lektorů Jakub Fišer.

Podle záměru jím vedené skupiny by se již zmíněný prostor měl výrazně proměnit. „Chtěli bychom vytvořit kulturně-rekreační oblast, kterou by sdílely obě části města a zároveň by je spojovala," uvedl Jakub Fišer.

Z této varianty by mohla těžit i Smetanova Litomyšl. „Vznikly by totiž venkovní scény a menší pódia, třeba 
i nová koncertní síň. Podle mého názoru je dobré, když různě velká hudební tělesa můžou vystupovat v různě velkém prostředí," dodal 
Jakub Fišer s tím, že jeho skupině jde především o to, aby lidé rádi trávili svůj volný čas ve městě, ve kterém bydlí.

Účastníkům Letní školy přijel poradit i známý architekt Josef Pleskot. Ten s nimi prošel jejich návrhy a snažil se jim poradit s tím, co by Litomyšl potřebovala. Sám ve městě totiž realizoval řadu projektů. „Město spojujete přes tři bariéry. První je silnice, druhá je prostor mezi silnicí a řekou a třetí je pak Loučná samotná," poradil mladým architektům.

S výsledky jsou organizátoři kurzu spokojení. „Všechny týmy pochopily základ problému a řeší přibližně stejná místa, tedy propojení dvou částí Litomyšle. Účastníci kurzu velice rychle zjistili, že jednou částí je město škol a rezidencí, druhou pak staré město, které je kolem Smetanova náměstí," sdělil Petr Volf, odborný garant Letní školy architektury.