Dřiv bojovné protest proti zaměstnavatelum, dnes si to ti odboráři trocho popletle a chcó tóto formó protestovat proti tomo, co ti naši mudrlandi navrcho vemeslele. Nic proti nim, kos pravde maji, kdo be chtěl přejit vo kos plato, kdež dneska každé vi, jaké šlendrián je všode vokolo nás a za co všechno só ti navrcho schopni dat nehorázny prache. Selnice a dálnice stavime tak draho, že nás to začnó hočet Čiňani, vojáci kdebe mohle, tak nakópijó he voštěpe a luke vod indiánu, protože he te be se jim k něčemo hodile, do špitálu se kopojó novi mašine několekrát dráž než všode jinde a všeci tvrdijó, že je to normálni, jenom me tomo nerozomime a tak bech mohl pokračovat resort vod resorto. Na drohé straně ale je take potřeba vidět a vědět, že tak jako vlastni dlohe se mosijó splácet, tak he státni dloh nesmaže ani válka, ten se holt jednó bode moset zaplatit. Mužeme to nechat na našem potomstvo, habe si na nás každé deň, až tade nebodem, vzpomněle, ale to je meslim špatná cesta, která be nás mohla dovist do nepěknéch koncu bidó počinaje a anarchijó konče. Takže neco s tém ta naše vláda hodělat mosi a take někde mosi začit. Meslim si ale, že moc rozomo s tém posbirat penize he tem potřebném (třeba uklizečkám a kochařkám ve školách) nepředvedle. To vemesli každé blbec a nemosi přetem sedět ve vládě. Co tak nedat penize tém, keři nechcó dělat? Co tak nedat penize tém, kteři práco jenom předstiraji a pro stát nepřenesó za korono hožetko? Proč vobsikaji selnice traktorama selničáři – proč to nedělaji kosama nezaměstnani? Každé člověk, keré nemá v hlavě pilene, je schopné vemeslet několek zpusobu, jak eráro hošetřet. Jenom be se ti navrcho neměle vemlóvat a jit cestó (podle nich) némenšiho odporo. Protože ta stávka muže bet zase jenom tó néslabši a teprve prvni vlnó odporo.

FRANTIŠEK VÁCLAVEK, ředitel ZŠ Jaroměřice