„V letošním roce jsme zahájili stavbu dvou přivaděčů, jde o napojení na D35 u Dašic a obchvat Rokytna a Býště. U Dašic probíhají zemní práce na přesunu ornice a přípravné práce na zakládání mostu přes Loučnou. V Býšti se rovněž přesouvá ornice a připravujeme základní vytyčovací síť celé stavby. Zároveň jednáme s Ředitelstvím silnic a dálnic o napojení sjezdu z dálnice D35 na obec Rokytno, kde je nutné zdemolovat jeden stavební objekt,“ sdělil náměstek hejtmana pro oblast dopravy Michal Kortyš.
Výstavbu přivaděčů k dálnici D35 v Pardubickém kraji komplikuje velký nárůst cen. I tak jejich příprava pokračuje, kraji s výstavbou pomůžou miliardy od státu.
Současně pokračuje modernizace silnice II/360 z Ústí nad Orlicí do Litomyšle.
„V tuto chvíli se pracuje na úseku Němčice – Sloupnice s ukončením v křižovatce se silnicí III/36015 na České Heřmanice. Tímto úsekem budou stavební práce letos ukončeny. Příští rok dojde na opravu úseku silnice II/360 v Havlíčkově ulici v Litomyšli, kde bude město zároveň za svoje finanční prostředky řešit chodník,“ dodal náměstek hejtmana pro oblast investic Roman Línek.
Příští rok bude výstavba dálničních přivaděčů pokračovat. Začne modernizace silnice II/312 z Chocně na České Libchavy.
„Předání staveniště je v tuto chvíli naplánováno na duben příštího roku po ukončení zimní údržby. Na trase už nyní ale dělníci kácí dřeviny. Zároveň necháváme zpracovat dopravně-inženýrské opatření tak, aby původní termín dokončení stavby zůstal beze změny,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Samostatnou stavbou v rámci této trasy je pak obchvat obce Mostek, kde finišují s projektovou dokumentací pro podání žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby.
Přivaděče k dálnici D35 v Pardubickém kraji.
Od Chocně dále
Nejkomplikovanější a nejdražší stavbou je napojení silnice II/312 na D35 u Vysokého Mýta – západ. Jedná se o úsek dlouhý zhruba 13 kilometrů.
Stavba obchvatu Vysokého Mýta by mohla začít v roce 2025 a druhá etapa v roce 2028.
„Je to obchvat Vysokého Mýta, Chocně a volná trasa přeložené silnice II/312. Nyní ještě přibyla čtyři mimoúrovňová železniční křížení. Jedno je na koridorové trati, kde bude traťová rychlost 200 kilometrů v hodině, a úrovňový přejezd proto není možný. Druhý nadjezd bude nad tratí Choceň – Týniště nad Orlicí pro traťovou rychlost 160 kilometrů v hodině. Dva mimoúrovňové přejezdy se plánují pro zvýšení traťové rychlosti lokálních tratí do Vysokého Mýta,“ přiblížil trasu Kortyš.
Na žádost Chocně a iniciativy občanů zařadil Pardubický kraj druhou variantu trasy i s tím rizikem, že se stavba prodraží a termíny prodlouží.
„Vzdálenější trasa od města byla označena jako výhodnější pro vliv na životní prostředí. Z důvodu vychýlení vybrané trasy kolem Chocně mimo vyznačený koridor se v tuto chvíli připravují nové zásady územního rozvoje. Z těchto důvodů jsem rozhodl oddělit obchvat Vysokého Mýta a připravit zadávací řízení na zpracovatele projektové dokumentace pro územní řízení na tento úsek s tím, že bude zahájeno v březnu 2023,“ dodal Kortyš.
Pokud půjde vše podle plánu, tak by stavba obchvatu Vysokého Mýta mohla začít v roce 2025 a druhá etapa v roce 2028. Projekční příprava této stavby začala už na konci roku 2017 po podpisu aktualizovaného memoranda.
Vizualizace přivaděče na Choceň najdete ZDE
„V současnosti jsme pět let po podpisu memoranda. Jednotlivé úkony předprojekční a projekční přípravy stavby na sebe plynule navazují a nedošlo k žádnému prodlení. Navíc jsme rok a půl řešili s městem Choceň vedení trasy, což se však i s ohledem na jiné rozsahem obdobné stavby státu jeví jako relativně krátká doba,“ vysvětlil Miroslav Němec, ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje.
Stavba za 2,5 miliardy
V současnosti se jedná o pravděpodobně největší silniční stavbu v dějinách Pardubického kraje.
„Na tuto stavbu byla memorandem určena částka 1,2 miliardy korun. Vyhotovením studie proveditelnosti se započtením vyvolaných událostí suma vzrostla na 1,8 miliardy korun,“ řekl Netolický. Technická studie popisuje všechny objekty, mosty, nadjezdy, křižovatky i velké stavební práce a také zpřesňuje náklady na přibližně 2,5 miliardy korun. Výpočet zahrnuje i inflační růsty cen.
„Vše výrazně prodražují mimoúrovňová křížení se železnicí, o jejichž finančním krytí jednáme se státem,“ upřesnil hejtman.