Stavební zázemí viaduktu v Městečku Trnávka bývalo také v nedalekém Pacově. U lomu „Skala" asi půl kilometru severovýchodně od Pacova, ale již na katastru Staré Trnávky, jsou mohutné pozůstatky stavby.

Jsou tu vedle sebe dva až sedm metrů vysoké 2,2 metru široké patrové pilíře z betonu, s horním dílem zúženým. Hned vedle, blíže u silnice je pětašedesát metrů dlouhý až 1,7 metru vysoký betonový fundament o šestnácti polích s otvory. Většina polí je 2,3 metry dlouhá a 1,3 metru široká. Na druhé straně silnice jsou další základy a torza podpůrných staveb z betonu.  Nacházel se tady drtič a třídič kamene, transformátor a překladiště (násypky) na úzkorozchodnou stavební drážku.

Nedaleko se nacházelo skladiště trhavin pro zmíněný kamenolom.  Pracovní vláček převážel, tažen parními a motorovými lokomotivami, materiál do Městečka Trnávka. Rozchod kolejí úzkorozchodné stavební drážky byl šest set milimetrů. Jezdilo tu šest malých lokomotiv. Kolejiště v délce asi dvou kilometrů vedlo od lomu podél silnice údolím Pacovky kolem osady Borová na staveniště mostu. Vlečka pokračovala k překladišti, které bylo vybudováno jižně nádraží. Odtud vedla kolej normálního rozchodu k železniční stanici.

Prodloužená kolej

Je o tom záznam ve Staniční kronice Městečka Trnávka z let 1945 a 1948. Cituji: „Německá říšská dráha v roce 1942 zavedla elektrické osvětlení a vodovod na nádraží v Městečku Trnávka. Stavbu mnohem většího rozsahu tam ovšem vybudovala firma Pittel & Brausewetter, která prováděla stavbu dálničního mostu přes nedaleké údolí potoka Pacovka. Prodloužením manipulační koleje číslo tři o tři sta metrů směrem k Chornicím vznikla železniční vlečka, určená k vykládce stavebních strojů a materiálu… V roce 1942 došlo k rozhodnutí o zastavení všech civilních staveb na území Německa a jím okupovaných zemí. K 30. dubnu 1942 byly ukončeny i práce na výstavbě Německé průchozí dálnice, která dodnes zůstala nedokončeným torzem. Rozhodnutí se týkalo i železničních staveb a znamenalo ukončení prací také na nových železničních tratích. …Roku 1948 byla vlečka uzavřena a snesena."

Mašiny

Pracovní základnu měly v Městečku Trnávka i další firmy. Podle zjištění konfiskační komise zde po osvobození roku 1945 zůstaly po firmě Ernst Gayer tyto stroje: rypadlo – bagr, stavební vozíky úzkorozchodné stavební drážky, výbušné pěchy (dusadla) a kolejové pluhy. Kolejové pluhy se používají k úpravě štěrkového kolejového lože na železničních stavbách. Firma Schnellfeier v Městečku Trnávka umístila vrtná zařízení na vrtání sond.

Stavební díl 30 Městečko Trnávka – Víska u Jevíčka byl v létě roku 1939 zadán sdružení firem C. Finger&E. Gayer Chemnitz (Saská Kamenice). Pracovaly tu motorová rypadla Menck&Hambrock typ M III, Orenstein&Koppel, nový motorový bagr Weserhutte W 800, parní lokomotivy Orenstein&Koppel a motorová lokomotiva Demag. Další stroje se kvůli nedostatku pramenů nepodařilo zjistit.
Předpokládáme zřízení pomocného stavebního dvora, anebo alespoň překladiště a skladu v Chornicích, neboť uvedený stavební úsek je rozsáhlý a materiál na stavbu RAB byl dodáván po železnici také na chornickou železniční stanici. To dokládají i dodávky náhradních dílů pro rypadlo Škoda typ D 0,8 právě na nádraží v Chornicích.

JIŘÍ VYMĚTALÍK