Mosty nedokončené dálnice u Jevíčka jsou patrně jedním z nejznámějších pozůstatků této autostrády. Jejich výjimečnost spočívá v tom, že ač zcela stavebně dokončené, není k nim dosypán dálniční násyp. Z tohoto důvodu jsou hezky viditelné ze všech stran, které by jinak zůstaly zakryty násypovým materiálem tělesa dálnice. Proto sem – přímo do terénu – také jezdí odborníci studovat architekturu liniových dopravních staveb.

Geocaching

Může se zdát, že nedostavěná dálnice je opuštěná. Leč není tomu tak. Kromě studentů dopravního inženýrství a zájemců o historii budování dálnic se tu pozastavují i účastníci moderní globálně geografické hry geocaching. Na některých mostech jsou totiž umístěny kešky, tedy schránky s GPS souřadnicemi. Některé mosty svojí pokročilou destrukcí k tomu přímo vybízejí. Ač je na narušené a rozpadající se mosty vydán zákaz vstupu, po dobrodružství lačnícím lovcům kešek to nebrání získávat další body v této hře.

Nepostavený nadjezd

Předchozí odstavce se týkají především obnažených mostů dálničního sjezdu. Je to obloukový most přes Malonínský potok a hned za ním silniční most přes silnici Jevíčko – Smolná, a oba mosty – v polích a nad potokem – plánovaných ramp nájezdu na dálnici. V neúplně dosypaném náspu následují prasklý most se zhroucenou klenbou přes bývalý mlýnský náhon a deskový most nad silnicí II/366 Sklené – Křenov – Jevíčko – Prostějov. Ze spodní strany mostovky prolíná voda a tvoří se zde brčkové krápníky.

Krápníky

To se děje tak: Ač bylo budování mostních konstrukcí autostrády kvalitním dílem, do mikrotrhlinek v betonu časem prosakuje voda a na tomhle mostě i některých dalších se tvoří krápníky. Cement použitý na stavbě je produktem zpracování vápence. Voda prolínající puklinkami v betonu se obohacuje uhličitanem vápenatým (CaCO3) a sráží se na povrchu stropu mostů. Vápencem nasycená voda se odpařuje. Vlivem oxidu uhličitého (CO2) se nerozpustný uhličitan vápenatý přeměňuje na rozpustný hydrogenuhličitan vápenatý. Oxid uhličitý uniká a na povrchu se sráží sintr. Zpětnou kondenzací rozpuštěného vápence vzniká minerální kapka, potom dutý stalaktitový útvar zvaný brčko a z brčka může vyrůst hůlkový až kořenový krápník – stalaktit. Tento vývoj na mostech netrvá stovky let, ale jen několik desetiletí.

Bažantnice

Za tímto mostem následuje přechod místní vodoteče trubním propustkem a polní cesty posledním dokončeným deskovým mostem. Za ním, směrem k Vísce, dálnice přechází do zřetelného zářezu a západně od zemědělského družstva ve Vísce kříží roklinu místní vodoteče. Zde se v roští u rybníčku skrývá nedokončený základ plánovaného parabolického mostu přes polní cestu a zmíněnou vodoteč. Pod ním je dokončený trubní propustek, jenže ten je ucpaný, takže voda volně protéká přímo přes základy mostu. Polňačka, která vede o kus dál, měla být přeložena pod ten most. Za cestou měl být další propust přes potok. Proběhly výkopové práce, ale stavební práce nebyly ani zahájeny. V tomto vegetací zarostlém prostoru se dnes nachází uznaná bažantnice. Cesta, která vede z Vísky do Zadního Arnoštova, měla být přeložena o několik desítek metrů jižněji a dálnici vedoucí v zářezu překonávat nadjezdem. Avšak ani tady již stavba neproběhla. Za Vískou je i další zajímavost, ale o tom až příště.

JIŘÍ VYMĚTALÍK