Na území Borotína a z části na území Vanovic se nachází bývalá pískovna Na Doubku. Tady se ve velkém dobýval písek na stavbu dálnice.

Někdejší lom je zcela zarostlý smíšeným lesem a můžeme zde najít jen málo připomínek těžby. Pojďme si na ně poukázat. Na dně lomu je viditelná terénní anomálie. Je to asi dvacet metrů dlouhá a tři metry široká rovná linie na přibližně jeden metr vysokém náspu, orientovaná ve směru západoseverozápad – východojihovýchod. Domníváme se, že tato nezvyklost patrně souvisí s nákladní lanovkou.

Množství písku

Podle poválečných odhadů bylo v lomu na Doubku u Borotína vydolováno šest set tisíc kubických metrů písku. Roku 1942 obec Borotín odhadla spotřebu písku na pět set tisíc kubických metrů písku. Dálniční historici Tomáš Janda a Václav Lídl v knize Německá průchozí dálnice, 1. díl – Severní úsek uvádějí hodnotu čtyři sta tisíc.

Těžbu zajišťovala firma Hermann Milke K. G. Německá firma využívala pískovnu v letech 1940 – 1942, a roku 1947 MNV Borotín odhadl spotřebu písku na šest set tisíc kubických metrů. Z toho dvě stě tisíc bylo na skládce u Velkých Opatovic, dvě stě tisíc u Sudic a přibližně dvě stě tisíc rozprostřeno v tělese dálnice. Ze skládky u Velkých Opatovic po válce v letech 1945 – 1947 odebíraly písek i firmy Pifl a Goldas z Moravské Třebové pomocí rampy a vozíků úzkorozchodné drážky. A odvážely jej i okresní silniční správy v Boskovicích a Moravské Třebové a šamotová továrna ve Velkých Opatovicích.

Odškodné zamítli

Firma Milke prodávala písek i firmám Carl Rose a Leo Marciniak Boskovice pracujícím na dalších stavebních úsecích. Obec Borotín požadovala po hlavní stavební správě říšských dálnic zaplacení odtěženého materiálu, a to odškodného v korunách ve výši jedna koruna za jeden kubický metr písku a pět korun za jeden kubický metr kamene, avšak tento požadavek byl vrchním stavebním radou a hlavním projektantem dálnice dr. Hansem Lorenzem zamítnut.

Záhadná budova

Pod okrajem lomu nad lesní cestou vedoucí od silnice je malá betonová budova s cihlovou nástavbou. Má tvar hranolu o rozměrech 1,75 x 2,15 x 1,60 metrů. Z východní strany je šikmo dolů vchod 1 x 1,15 metrů s patrnými pravými ocelovými panty. Uvnitř je na zadní stěně pod zříceným stropem šachtička 27 x 30 centimetrů a zbytky izolace z asfaltové lepenky. Čelní zeď je třicet centimetrů silná. Terénní průzkum místa provedli Vladislav Hladil s autorem seriálu. A cože jsme to tu vlastně našli? Může to být sklad trhavin nebo i příruční skladiště. Předně je třeba říct, že se zatím nepodařilo najít archivní dokument, který by budovu popisoval nebo vymezoval bližší určení.

Chybí plány

Není ani plán či fotografie, jež by poskytla další indicie. Ani pamětníci se neshodují na účelu stavby. Jedni tvrdí, že se jedná o sklad trhavin, druzí říkají příruční skladiště. Přikláním se k oběma verzím! Zjištění že se trhavina v pískovém lomu na Doubku u Borotína používala, je nesporné. Aby se stavebníci ke kvalitním zásobám písku dostali, museli nejprve odtěžit kamenné nadloží z pískovce. Určení oné budovy si rozluštíme příště.

JIŘÍ VYMĚTALÍK