Stavební úsek 31 Vanovice Víska u Jevíčka (Derflík) budovala německá společnost Hermann Milke Berlín K. G. Soest Wannsee, hlavní stavební základnu měla u Velkých Opatovic.

Materiál se odebíral v lomu na „Doubku" u Borotína, kde byla zřízena lanovka pro dopravu písku na stavbu.

Nařízení úřadů

Přípisem ze dne 29. června 1940 Zemský úřad v Brně oznámil nejvyšší stavební správě Říšských dálnic (RAB), k rukám pana vrchního vládního rady ing. Lorenze v Moravské Třebové: „Nejvyššímu vedení stavby Říšských dálnic ve Vídni sděluje Zemský úřad v Brně, že nařídil obci Borotín založit pískovnu, odkud bude dopravován písek přes území obce Vanovice pomocí provizorní vlečné dráhy na staveniště průběžné automobilové silnice Breslau Wien." A dále: „Následkem zřízení vlečné dráhy pro odvoz písku byla prokopaná a přerušená okresní silnice Vanovice Velké Opatovice v km 0,6. Zde je k provizornímu přejezdu postaven dřevěný most a okres požádal, aby během trvání používání vlečné dráhy pro dopravu písku u mostu bylo učiněno předběžné bezpečnostní opatření, a zároveň aby bylo nad silnicí převedeno vodovodní podepřené vedení a po skončení provozu vlečky byla okresní silnice uvedena do původního stavu."

Lanová dráha

Víme tedy, že písek byl na staveniště dálnice přepravován pozemní lanovkou. Ve vyhloubené dráze byla natažena kolej, po níž jezdily výklopné vozíky s pískem. Plné vozíky jedoucí dolů vytahovaly na lanech přes kladku prázdné nahoru. Vlečná dráha jezdila samotíhem a zhruba uprostřed jízdy se vozíky míjely. Podobné zařízení fungovalo také na Žernovníku. Z „Doubku" u Borotína jezdila lanovka mezi polními tratěmi „Krky" a „Na horské", a vanovickým katastrem, místy, kde dnes stojí ovocný sad, k silnici Vanovice Velké Opatovice, kterou podjížděla a končila nedaleko dálničního nadjezdu polní cesty Borotín Šebetov na prostranství „U svině". V místním malohanáckém nářečí „Ho divoké svině", neboť tam kdysi bachyně divočáka jednoho člověka potrhala.

Podpůrné zázemí

Zde stával pomocný stavební dvůr, kde byly dílny, sklady a překladiště lanovky na úzkokolejku. Odtud se písek pomocí úzkorozchodné stavební drážky převážel na haldy u Sudic na „Břocháčích" a k Velkým Opatovicím na velkou deponii blízko polní trati „Zadní Blato" jižně hlavního stavebního dvora firmy Hermann Milke na místo „U šibeniční hrušky". Hanácky se říká „Ho šibeniční hroške", protože se tam v dřívějších dobách jakýsi nešťastník na hrušce oběsil. Sklad materiálu byl také vedle nadjezdu na polňačce Borotín Šebetov „V stříbrných".

Dráhu lanovky i umístění úložišť písku se podařilo určit díky archivním dokumentům (MZA Brno, SOkA Blansko), vzpomínkám pamětníků, historické fotomapě www.kontaminace.cenia.cz a osobnímu zjišťovacímu průzkumu terénu, který provedli Vladislav Hladil s autorem. V minulosti existovaly také původní fotografie lanovky při provozu, jenže dnes jsou ztracené. Je možné, že se tyto nebo další snímky za čas opět objeví. Budeme čtenářům vděční za jakoukoli stopu vedoucí k jejich znovunalezení.

JIŘÍ VYMĚTALÍK