Nyní má směřovat hlavní tah dopravy ve směru Wien – Warszawa (Berlin).

Součástí koridoru bude v Rakousku dálnice A5 Wien – Schrick – hranice České republiky, na našem území rychlostní silnice R52 v trase hranice ČR – Pohořelice – Brno, rychlostní silnice R43 v úseku dálnice D1 (Brno) – Kuřim – Černá Hora – Svitávka – pokračuje ve směru do okresu Svitavy k silnici R35 a po rychlostní komunikaci v ose R35 Olomouc – Hradec Králové.

Otazníky

Proč se stavba rychlostní silnice R43 stále odkládá? Kudy má R43 vést? Jaký přínos má silnice mít a kdy se konečně začne stavět?
Nedokážu na všechny otázky odpovědět. Ale pokusím se ozřejmit alespoň některé z nich. Bylo podáno mnoho variant vedení R43 a každá z nich má svoje příznivce i odpůrce. Na svých záměrech pracují státní instituce, sdružení i různé organizace.

Fakta

Mapa Evropy vypadala v roce 1938 jinak než dnes. Při pohledu na mapu tehdejší Československo připomínalo jakýsi klín vražený do nitra Velkoněmecké říše. V předválečném čase Němci horečně budovali mnohá odvětví, rovněž dopravní infrastrukturu.

Po annschlussu Rakouska 12. března 1938 bylo nutné zajistit silniční spojení bývalého rakouského hlavního města Vídně (Wien) s již vystavěnou sítí dálnic v Pruském Slezsku a správním sídlem Vratislav (Breslau). Na základě Mnichovské dohody z 29. září 1938 bylo Československo donuceno odstoupit pohraniční oblasti Německu. V dodatku Mnichovské dohody německý kancléř Hitler prosadil stavbu průběžné automobilové silnice Breslau – Wien přes území Československa. Jihozápadně od Breslau se měla napojit na Berlínskou dálnici. V německých plánech se tato dálnice označuje jako A88.

Předchůdce R43

Tři sta dvacet kilometrů dlouhá cesta měla směřovat po trase Vídeň (Wien) – Láva nad Dyjí (Laa an der Thaya) – Mikulov (Nikolsburg) – Brno (Brünn) – Kuřim (Gureim) – Boskovice (Boskowitz) – Moravská Třebová (Mährish Trübau) – Lanškroun (Landskron) – Králíky (Grulich) – Kladsko (Glatz, Klodzko) – Vratislav (Breslau, Wroclaw). Jižně Brna se měla křížit s národní dálnicí Praha – Jihlava – Brno (Zlín – Žilina – Košice – Chust) dnešní D 1, u Boskovic měla A88 křižovat budovanou dálkovou silnici Plzeň – Moravská Ostrava.

Stavba probíhala od následujícího jara v době Protektorátu Čechy a Morava od 11. dubna 1939 do 30. dubna 1942, kdy musela být kvůli ekonomické tísni a válečným neúspěchům nacistů přerušena. Válečné hospodářství Německa nemělo dost sil na dostavbu a po osvobození mělo obnovené Československo jiné priority a s dokončením dálnice nepočítalo. A rychlostní komunikace R43 má na tento projekt navazovat.

JIŘÍ VYMĚTALÍK

Dějiny dálnice

Téma nedostavěné dálnice je aktuální, protože jednání okolo výstavby rychlostní silnice R43 pokračují. Jiří Vymětalík z Blanenska nabízí čtenářům Svitavského deníku ve svém seriálu mnoho zajímavostí. Tématu se věnuje léta a mapuje historii dálnice.

Seriál najdete ve Svitavském deníku každou druhou středu. Příští díl přineseme 10. dubna.

Pokud vás seriál zaujal, můžete zajít na přednášku badatele Jiřího Vymětalíka „Stará dálnice Vratislav – Brno – Vídeň", a to 12. dubna v 18 hodin do výstavní síně Centra života a podnikání v Jaroměřicích.