Trasa v úseku Bílá Studně – Městečko Trnávka byla vyměřena a postavena ubytovací střediska pro dělníky. Se stavbou se nezačalo a namísto ubytování dělníků nacisté uchystali táborům tragičtější osud.

Nedaleko Třebařova v katastru obce Rychnov stával dělnický ubytovací tábor. Na jaře 1940 byl v provozu, ale další poznatky o něm nejsou známy. V roce 1941 nebo 1942 byli v táboře umístěni francouzští váleční zajatci a totálně nasazení civilní francouzští občané v počtu asi 180 – 200 osob.

Porodnice Dětřichov

Dětřichov u Moravské Třebové byl sídlem nechvalně známého tábora. Tábor byl postaven v druhé polovině roku 1939 v lesíku u silnice na Borušov. Z jara 1940 měl přijmout dálniční stavební dělníky pracující na úseku Bílá Studně – Městečko Trnávka. Stavba tohoto dílu nebyla zahájena a tábor byl roku 1941 určen jako porodnice pro východní dělnice. Lágr až do konce války soustřeďoval těhotné ženy a mladé matky ruské, běloruské, ukrajinské a polské národnosti, které byly zaměstnány ponejvíce u německých zemědělců v okolí, případně podnicích jiného druhu. V těžkých podmínkách zde kvůli nemocem a týrání zemřelo mnoho dětí i dospělých a leží nedaleko v hromadném hrobě. Na místě provizorního pohřebiště byl postaven památník obětí nacistických zvěrstev a tábor byl rozebrán.

Obsadili klášter

V Moravské Třebové bylo vybudováno rozlehlé logistické zázemí vedení stavby. Sídlila zde pobočka německé státní společnosti pro budování dálnic. Od Lanškrounské ulice směrem k předměstí Udánky stávala ubytovna pro pracovníky stavebního vedení a barákový tábor – ubytovna pro zaměstnance RAB (Reichsautobahn – Říšské dálnice). V klášteře františkánů na Svitavské ulici bylo zřízeno Raststätte – špičkový hotel pro hosty RAB s veškerým vybavením. Dělnický ubytovací tábor stával pod Křížovým vrchem. Po roce 1942 zde byli umístěni západní zajatci, nuceně nasazení ve zbrojní výrobě ve zdejších továrnách.

Autostráda pokračuje stále jižním směrem a v k. ú. Linhartice mělo být mimoúrovňové křížení typu čtyřlístek se silnicí Svitavy – Moravská Třebová – Mohelnice – Litovel. Byla plánována v dálničním km 441,4, v polní trati U samoty, v místě, kde se napojovala stará silnice Moravská Třebová – Mohelnice do nové silnice I/35 severovýchodně dnešního nájezdu silnice 371 do silnice I/35. Až sem můžeme velké stavby v trati Králíky – Linhartice určit jen podle plánů a vizualizací.

Vyhlídka z mostu

Necelé dva kilometry odtud měl stát viadukt přes údolí říčky Třebůvky a místní dráhu Chornice – Moravská Třebová – Česká Třebová u Linhartic. Dnes se přímo pod plánovaným viaduktem nachází železniční zastávka Linhartice. Dlouhý most s přibližně dvanácti úzkými oblouky měl stát na jedenácti štíhlých, vysokých pilířích a přimykat se k západnímu úbočí kopce Liška. Naplánován byl ve dvou variantách. Rozdíl v nich byl jen v koncepci jižního předmostí. Dle první verze mělo stát na západní straně jižního konce malé odpočívadlo. K realizaci byla zvolena druhá varianta, která počítala s vybudováním velké dálniční odpočívky s parkovištěm s výhledem na monumentální konstrukci mostu a Moravskou Třebovou. Viadukt se začal budovat z jara 1940. Pozůstatky stavby později překryla výstavba čistírny odpadních vod. Tento most byl první rozestavěnou stavbou od severu a kvůli jeho výstavbě byl zbudován tábor v nedalekém Rozstání.

JIŘÍ VYMĚTALÍK