V roce 1938 vypadala geopolitická situace v Evropě jinak než dnes. Po záboru Rakouska sahaly hranice německé Říše po Bratislavu na jihu a po Ostravu na severu.
Německé velení si uvědomovalo potřebu dopravního spojení bývalé rakouské metropole Vídně a správního střediska pruského Slezska Vratislavi. Nejkratší cesta vedla přes Československo. Politický vývoj běžel překotně kupředu a na základě mnichovské dohody z 30. září 1938 bylo Československo donuceno odstoupit Německu velkou část svého území. V dodatku této dohody si kancléř Hitler vymínil také stavbu průběžné dálnice Vídeň – Vratislav. Autostráda dlouhá 320 km měla být exteritoriální a měla územím druhé republiky pouze probíhat. Na sjezdech z dálnice měly být na našem území celnice. Českoslovenští motoristé by směli po proclení dálnici používat, ale tato by podléhala německému právu. Plány byly vyhotoveny ještě roku 1938. Po 15. březnu 1939 vznikl protektorát Čechy a Morava a naše země se staly součástí německé Říše. Stavbě již nestálo nic v cestě.

Vládní dohoda

Cituji dobový dokument: „Smlouvou ze dne 19. listopadu 1938 svolila bývalá česko-slovenská vláda, aby Německá říše stavěla a provozovala podnikem ‚Říšské automobilové dráhy? na území bývalého Česko-Slovenska, nynějšího Protektorátu Čechy a Morava, průběžnou automobilovou silnici Vratislav – Brno – Vídeň. Získaná oprávnění přenechá Protektorát Čechy a Morava, pokud je nebude vykonávat sám svými orgány, stavebníku této silnice, tj. říšskoněmeckému podniku Říšské automobilové dráhy (RAB–Reichsautobahnen – pozn. aut.)."

Podnik RAB jednal s organizacemi dotčenými stavbou prostřednictvím orgánů protektorátu Čechy a Morava, čímž zde byl – na území připojeném k Německu vládní obvod Opava (Troppau) sudetské župy, a na území protektorátu Zemský úřad v Brně. Stavba probíhala od 11. dubna 1939 do 30. dubna 1942, kdy musela být kvůli ekonomické tísni a válečným neúspěchům nacistů přerušena. Válečné hospodářství Německa nemělo dost sil na dostavbu a po osvobození mělo obnovené Československo jiné priority a s dokončením dálnice nepočítalo.

Popis trasy

Autostráda měla směřovat po trase Vratislav (Breslau, Wroclaw) – Kladsko (Glatz, Klodzko) – Králíky (Grulich) – Lanškroun (Landskron) – Moravská Třebová (Mährish Trübau) – Boskovice (Boskowitz) – Kuřim (Gureim) – Brno (Brünn) – Mikulov (Nikolsburg) – Láva nad Dyjí (Laa an der Thaya) – Vídeň (Wien). V německých plánech se označuje jako A 88, celková délka měla být 320 km, kilometráž počítána od Berlína. Přednostně se stavělo na území protektorátu, bývalé druhé republiky, mezi Jevíčkem a Ledcemi u Rajhradu, kde je zachováno nejvíce dálničních staveb.

Parametry

Návrhová rychlost byla určena na 160 km/hod., šířka v koruně (profil) byla stanovena na 28,5 m, směrové oblouky byly vyprojektovány na minimální poloměr 600 m, výškové oblouky vymezeny nejmenším poloměrem 12 000 m, minimální poloměr oblouků údolnice 10 000 m a nejvyšší povolené stoupání mělo být 5 procent. A příště se podíváme na nejpozoruhodnější stavby autostrády.

JIŘÍ VYMĚTALÍK