Štamgasti hospod na Svitavsku kouření omezili, ale cestující zákaz ignorují dál

Podle hostinského personálu si teď hosté častěji zkoušejí potáhnout z elektronických cigaret. Zákon sice výslovně zakazuje i tuhle ohleduplnější náhražku, ale někteří lidé se přesto domnívají, že na elektronické kuřivo se letitý zákaz nevztahuje. Potvrzuje to i zkušenost z litomyšlské hospody Na Výsluní, která přiléhá k městskému sportovnímu areálu a hosté se v ní scházejí třeba při sledování fotbalových a hokejových televizních přenosů.

„Klasickou cigaretu si tu už nikdo nezapálí, ale tu nahřívací, elektronickou, lidé vyndávají z kapes celkem běžně. Mně by to vlastně ani nevadilo, protože elektronická cigareta nezapáchá, ale zákon je zákon. Když se zákaz lidem slušně vysvětlí, tak s nimi bývá docela rozumná domluva a cigaretu zase schovají,“ konstatuje výčepní Kateřina Škeříková.

Přečtěte si:

Jak přestat kouřit? Odborníci umí vytvořit člověku plán na míru, navíc zdarma

Snahy o kouření nahřívaných elektronických cigaret zmiňuje i Stanislav Skalický z Obecní hospody ve Skořenici na Orlickoústecku. „Sám jsem si ale donedávna, myslel, že tyhle cigarety jsou v hospodách povolené,“ připouští majitel hospody, kde jinak žádné problémy s kuřáky nemají. Podle hostinského se někteří z hostů možná odnaučili kouřit úplně a jiní zase vezmou zavděk tamější venkovní předzahrádkou.

Zákaz kouření uvnitř restaurací oceňují i někteří kuřáci. „Dá se to přežít. V zimě se mi ven moc nechce, ale v létě je to lepší, protože sedíme skoro vždycky u stolů před hospodou. Když je špatné počasí a jsme uvnitř, tak se vždycky u stolu domluvíme a jdeme na chvíli ven společně. Výhoda je, že po návratu domů nikomu nepáchne oblečení,“ říká jeden z hostů chrudimské zahradní hospůdky Festunk.

Ne všude se ale zákon dodržuje stejně úzkostlivě. „Máme pod okny bar a v něm se určitě docela často kouří. Poznám to jednoduše hlavně v létě, když večer dlouze větráme byt před spaním. To se někdy z barového odtahového ventilátoru vyvalí takový zápach, že okno raději hned zase přibouchnu,“ říká Pavel Černý z Pardubic.

Cigarety už stojí příliš. Čím dál více Čechů zvažuje, že s kouřením skončí

Podnik, o kterém hovoří, prý ale těžko kdokoliv zkontroluje. Jeho vchod totiž chrání pevná železná mříž, takže když se uvnitř zamkne parta posledních štamgastů, tak se k nim nikdo nedostane. „A já určitě nikoho udávat nebudu. Vlastně mám pro kuřáky i trochu pochopení, protože jsem po dlouhá léta sám kouřil krabičku cigaret denně,“ dodává muž ve středním věku.

O většinovém dodržování zákona uvnitř hospod a restaurací vypovídají i zkušenosti chrudimských městských strážníků.

„Do restaurací nás nikdo nevolá, takže předpokládám, že v nich zákaz celkem dobře funguje. Ani já sám jsem už dlouho v hospodě nezahlédl nikoho s cigaretou,“ říká chrudimský vrchní strážník Lukáš Dvořák.

Žena po 40 letech přestala ze dne na den kouřit. Zachránila si tím život

Horší je to podle něj na prostranstvích venkovních autobusových zastávek, kde si dosud někteří cestující nelámou se zákazem hlavu. Výmluvným důkazem bývá i množství cigaretových nedopalků, jež hyzdí prostředí skoro každé autobusové zastávky. Pokud strážnici přistihnou hříšníka se zapálenou cigaretou v ruce, zpravidla mu jen domluví a patřičně ho poučí. „Domluva většinou stačí, pokuty udělujeme málokdy. Pokud ale narazíme na člověka, který naše upozornění opakovaně ignoruje, pak přistoupíme i k pokutě, nejčastěji ve výši několika stokorun,“ doplňuje vrchní strážník.

Kuřácká neomalenost mnohých cestujících čekajících na svůj spoj je dobře patrná třeba v revitalizovaném venkovním prostoru před chrudimským vlakovým nádražím. V každém z vyvýšených záhonů obklopujícími nově vysazené stromky tam je nyní možné napočítat až stovky nevzhledných nedopalků. „Nepochopím, že někdo neumí udělat těch pár kroků k odpadkovému koši nebo ke kanálové mřížce,“ okomentoval smutný pohled jeden z cestujících.