Jedná se o službu naslouchání lidským trampotám, bolestem, zklamáním, zkrátka lidskému bahnu.Lidé, kteří pochopili, že zpověď je možnost, jak pracovat na sobě a na svých vztazích, chodí tak jednou do měsíce. Často se jim stává, že mají pocit, jako by se zpovídali z toho samého. Vždy jim navrhuji, aby si vždy stanovili nějaké předsevzetí.

Oslavy Silvestra mohou být velmi bujaré. Jsou svátkem přátelství a radosti. Můžeme říci i vděčnosti? Věřím, že ano. Ale když se probudíme následujícího rána opět do všedního dne, v němž nás čeká inventura, jsme jakoby vyzváni k předsevzetím, plánům, cílům a metám.
Poslouchal jsem jedno komerční rádio. Komentátor pobaveně konstatoval: „Dal jsem si předsevzetí zhubnout o deset kilo. Přibral jsem patnáct. Ha, ha, ha.“ Pobavilo mne to a zároveň podnítilo k napsání tohoto silvestrovského zamyšlení.

Jsem skálopevně přesvědčen, že je pro každého člověka důležité, aby si stanovil nějaké předsevzetí, aby každý měl nějakou metu, cíl k dosažení. Protože jestliže známe cíl, nebloudíme, ale putujeme životem, žijeme „s-vědomí-m“, víme, na čem jsme a ví to i ti, kteří nás obklopují a kteří nás mají rádi. Ale jedno radím nejen při zpovědi: Je třeba stanovit splnitelná předsevzetí, dosažitelné cíle. Budeme totiž mít radost z jejich dosažení a ne mindrák, že jsme neschopní dostát sami před sebou svému slovu. A třeba budeme mít ještě větší radost, že jsme stanovenou metu mnohonásobně překročili a tak překvapili především sebe a pak i všechny okolo nás. Tuto velikou radost vám přeji do nového roku 2010.

Petr Šabaka,vojenský kaplan z Moravské Třebové