„Někteří navrhovali odstranění, jiní přestěhování, další si přáli sochu ponechat jako historické memento,“ shrnuje mluvčí města Michele Vojáček. „Ani umístění vysvětlující tabulky krátce po sametové revoluci nepovažuje část obyvatel za dostatečnou tečku za minulostí,“ říká Vojáček.

Město se proto, prostřednictvím výtvarné soutěže, rozhodlo sochu komunistického politika z roku 1978 nově začlenit do veřejného prostoru. Vítěz soutěže nesmí do Nejedlého sochy nijak zasahovat. Bronzové dílo Jana Hány zůstane zachováno. „Výtvarníci mají zapojit stávající sochu pomocí umělecké či architektonické intervence do nových kontextů, čímž aktualizují památku obětí komunismu. Nelze říct, že se k soše přidá nová socha a situace tak bude vyřešena,“ upozorňuje historik Martin Boštík.

Nové ztvárnění prostoru kolem sochy vzejde z veřejné výtvarné soutěže, kterou radnice vypsala zhruba před měsícem. Uzávěrka je na konci srpna. Komise, která bude z přihlášených návrhů vybírat, se sejde 3. září. „V odborné komisi nechybí historici, umělci, architekti, ale i zástupce Konfederace politických vězňů. Její členové pak vyberou postupující projekty do druhého kola,“ pokračuje mluvčí města Vojáček.

Z přihlášených projektů postoupí do druhého kola tři. Jejich autoři získají každý finanční odměnu 50 tisíc korun. Radnice si však současně vyhradila právo, nerealizovat žádný ze soutěžních návrhů. „Vybrané umělecké dílo by se mělo stát trvalou součástí lokality. Od jeho umístění si radní slibují i to, že existence dvou uměleckých děl, jež z různých úhlů pohledu reflektují totalitu, zaujme mladou generaci a žáci budou o tomto tématu přemýšlet,“ nastiňuje Vojáček.

Nejedlého socha totiž stojí přímo před základní školou v Zámecké ulici. „V podmínkách soutěže říkáme, že si nepřejeme osobu Zdeňka Nejedlého jakkoliv zesměšňovat či z něj dělat jediného viníka tehdejších zločinů. Naším cílem je poukázat na nebezpečí totality a potřebu demokracie v kontextu nadživotní sochy prominenta tehdejšího režimu,“ dodává místostarosta Josef Janeček (ODS). „Velikost díla ani způsob pojetí nejsou v soutěži přesně specifikovány, jedinými omezeními je prostor u sochy, do nějž se nové dílo musí vejít, a požadavek na trvanlivost a odolnost díla vůči klimatu,“ dodává Michele Vojáček.

Bezprostředním podnětem pro vypsání výtvarné soutěže byly podle starosty Radomila Kašpara (KDU-ČSL) připomínky občanů města, kteří reagovali na leták, v němž místopředseda místní organizace KSČM Max Olšan připomněl pozitivní odkaz Zdeňka Nejedlého, zatímco některé etapy jeho života naopak vynechal. „Minulý rok se na soše dokonce objevila i oprátka. Ve spolupráci s historiky a umělci město zareagovalo tím, že pokud oslavná socha lidem u základní školy vadí, i navzdory vysvětlující tabulce, umožníme vznik soutěže,“ vysvětluje starosta.

Ne všichni se však s řešením, které navrhuje litomyšlská radnice, ztotožňují. „Jsem pro to, nechat sochu tak jak je. Současné dění je pro většinu občanů okrajové téma a žije jím jenom úzká skupina místních intelektuálů a komunistů,“ říká zastupitel Radek Pulkrábek (Patriot – SNK).

Výhrady má i Jan Pavliš, který provádí po městě turisty. „Kdo s tím nesouhlasí jsou místní komunisté. Já sice žádný komunista nejsem, ale jsem též proti jakékoli manipulaci s touto sochou,“ říká. „Setkávám se s různými názory. Naposledy jsem měl ve skupině paní, která je příbuzensky spjata s rodinou Zdeňka Nejedlého a u jeho sochy nemohla přenést dodatkovou tabulku, která tam po roce 1989 byla dodána,“ popisuje Jan Pavliš.

Tabulka s vysvětlujícím textem, jehož autorem je emeritní ředitel okresního archivu, historik Milan Skřivánek, byla do prostoru před sochu přidána v roce 1992.