Celý národ ho zbožňuje za to, jakým způsobem coby nováček na Tour de France nastavil záda největším cyklistickým esům. Leopold König však vedle skvostného dojezdu do cíle závodu na Champs-Élyseés nejspíš do konce života nezapomene na impozantní přivítání doma v Moravské Třebové.
Hromový potlesk, skandování, vzduchem sem a tam mávající české vlajky, minipeloton jeho fanoušků projíždějící po náměstí v replikách dresů NetAppu. Na žerdích, kde obvykle vlají symboly města a státu, visela česká vlajka s jeho jménem. Příchod na narychlo zřízené pódium si náležitě vychutnal. V rozpřáhlých rukách pevně svíral symbol národní hrdosti. K tomu stovky nadšených lidí. „Doma, v práci a všude jinde jsme mu moc fandili a věřili. Lea znám osobně a vím, že je to hodný a šikovný. Šel za svým snem a dosáhl ho," vyprávěla Lenka Pokořilová.

Slivovice jako kolo

To v dalších rodinách, které se ortodoxně nevěnují sledování sportovních přenosů, běžela Tour právě kvůli Königovi. „Dopadlo to tak, že jsme se na Tour dívali s manželkou. Jeho sedmé místo je super výsledek," přidal se Alois Hanousek. Show mohla začít. „Díky, že jste mě tady tak nádherně přivítali," soukal ze sebe dojatý Leopold König. Už za chvíli mu uznale potřásli pravičkou místostarostové Václav Mačát a Pavel Brettschneider. Nechybělo ani poplácání od táty. „Děkujeme tvým rodičům za to, že vynaložili úsilí, aby tě zplodili," zavtipkoval Václav Mačát. To druhý místostarosta přidal vzpomínku na to, jak poprvé Leopold König závodil ve městě a skončil čtyřiadvacátý.

Od obou stal dostal vtipný dárek. Slivovici v láhvi ve tvaru kola. „Rok a půl už ale nepiji. Vždycky po sezoně během dvouměsíčního volna si snažíme užít volný čas. Jenže já alkohol nesnáším nějak dobře," tvrdil Leopold König. Jenže někdy se najdou chvíle, kdy po pálence přece jen sáhne. „Slivovici používám na dezinfekci a jako všelék, pokud mi není dobře," pomrkával. K tomu ho obdařili velkým dortem, který byl udělaný jako vrcholný bod Pyrenejí. Na cukrových silnicích jeho jméno, na podstavci vyobrazení jeho fandící rodiče. Uprostřed stoupá do cíle a „kouše" poslední kilometry miniatura Königa.

Subtilnímu cyklistovi patrně povedený dort připomněl historku ze školních let. „Paní učitelka mi ve škole říkávala, ať se radši učím a nesedám na kolo, že mě živit nebude. Teď je mým velkým fanouškem," smál se. Pořádně se rozparádil, byl vtipný a ještě si stihl udělat selfie se všemi lidmi na náměstí najednou. Moravská Třebová díky mladému jezdci alespoň na chvíli zapomněla na starosti, ve městě se zhoršila pracovní morálka. Aby ne. Stranou šly i jiné činnosti. „Leoši, kvůli tobě mi zarostla zahrádka," rozesmála jedna žena Königa, když se lidé ptali závodníka na jeho zážitky.

Zájem o jeho osobu rapidně vzrostl. Při své skromnosti však působení hvězdného lesku zvládá dobře. „Je to postupné a přirozené. Zájem je v takovém normálním měřítku. Teď je boom, ale za dva týdny to skončí," zamýšlel se Leopold König. Věříte mu? Vždyť ten nenápadný kluk se sílou lva míří ještě výš. „Doufám, že za rok pódium bude větší a sejde se nás tu ještě víc," loučil se. Moravská Třebová se těší, že přijede ve žlutém.