Na pondělí 27. listopadu plánují školy stávku. V Základní škole v Dolním Újezdu podporují stávku všichni zaměstnanci. Pokud se politici nedohodnou, bude zdejší devítiletka jednou z těch ve svitavském okrese, která zůstane za týden v pondělí zavřená.
Mapa škol, které se připojí ke stávce - ZDE. Tabulka vychází z dat zaslaných lidmi ze škol. Červená znamená, že škola bude zavřená, oranžová znamená, že budou stávkovat jednotliví zaměstnanci, popř. škola podpoří stávku jiným způsobem. Pozor, mapa není úplná, je řada dalších stávkujících škol, které však nejsou zanesené v mapě.
„Veřejnost to vnímá tak, že učitelé chtějí přidat peníze. Ale je to jinak, platy jsou až na posledním místě. Nám se jedná hlavně o to, abychom zamezili snižování počtu odučených hodin, kdy bychom už neměli šanci dělit třídy na výuku jazyků, informatiky nebo pracovních činností. Výuka by pak nebyla efektivní. Neumím si představit, že by tři děti seděly u jednoho počítače a v pracovních činnostech by se do dílen ani nevešly. Asi bych dětem u tabule povídal, jak vypadá kladívko,“ uvedl předseda stávkového výboru Tomáš Fliedr ze Základní školy v Dolním Újezdu.
Na stávku se připravují i na některých školách v Litomyšli. V Základní škole U Školek jsou učitelé za jedno. Pokud se politici nedohodnou, půjdou do stávky.
„Lidé neví, proč budeme stávkovat. Trápí mě to, přitom bojujeme za děti. Úroveň výuky půjde dolů, to přece nemůžeme dopustit. Jde nám hlavně o počet hodin týdně, které může škola odučit. Angličtiny dnes učíme s paní učitelkou a zároveň tutéž hodinu platíme i rodilému mluvčímu, který do hodiny chodí a to je pro děti velký posun. To si od nového školního roku nebudeme moci dovolit,“ vyjádřila obavy ředitelka Miroslava Jirečková ze Základní školy U Školek v Litomyšli.
V prvních třídách tady mají po 26 dětech, takže jim musí dělit jednou týdně hodinu matematiky a češtiny, aby se dětem učitelka mohla individuálně věnovat. Když dojde na škrty na ministerstvu školství, čekají litomyšlskou školu zásadní změny. „Musela bych propouštět. Úplně bychom přišli o rodilého mluvčího na angličtinu, který má nyní celý úvazek v tandemu. Všechny děti přece budou potřebovat angličtinu a digitální technologie a u těchto předmětů je potřeba individuální přístup,“ vysvětlila Jirečková.
PHmax, o který učitelé bojují, představuje počet hodin, které může škola maximálně týdně odučit. Podle tabulek, které jsou navržené, by třeba škola v Dolním Újezdu přišla o 24 hodin týdně. „Tím pádem bychom podle návrhu mohli dělit jen čtrnáct hodin. Změna by se dotkla hlavně výuky jazyků, pracovních činností, tělesné výchovy. Ve velkých třídách taky půlíme hodiny češtiny a matematiky. Nyní byl pHmax nastavený dobře, těch 47 hodin, které dělíme, využíváme efektivně,“ sdělil ředitel újezdské školy Jan Sigl. Celé jeho stanovisko si můžete přečíst ZDE.
Otazník také visí nad asistenty. Ti pomáhají ve třídách, kde mají žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. A takových dětí dnes není podle učitelů zrovna málo. „Chtějí snížit počty asistentů. Když před lety zavedli inkluzi, my jsme ji nechtěli, protože nejsme učitelé pro speciální pedagogiku. Téměř v každé třídě máme dítě se speciálními potřebami, je jich tady přes padesát. Aktuálně máme patnáct asistentů. Do naší školy chodí děti s mentální retardací, autisté, žáci se závažnými poruchami chování a tyto děti se bez asistenta neobejdou,“ přiblížila situaci ve škole Jirečková.
Neumí si představit, že asistenti budou přebíhat mezi třídami. „Bude to na úkor zdravých dětí,“ dodala ředitelka. Podle učitelů dnešní školství zapomíná na nadané děti. „Matematická olympiáda končí kvůli nedostatku financí a spíše se podporují slabší děti na úkor těch nadanějších. Mělo by to být naopak,“ podotkl fyzikář Fliedr.
Učitelům však nejsou lhostejné ani změny, které se dotknou nepedagogických pracovníků, tedy školníků, uklízeček nebo kuchařek. Jejich platy se mají snížit o dvě procenta. Uklízečky jsou zařazené do druhé platové třídy. Před důchodem mají zhruba 18 tisíc korun hrubého, pokud mají celý úvazek.
„Je to výsměch, školník je v šesté platové třídě. Chlap má živit rodinu a začíná na 16 tisících, když je nejstarší, má okolo 23 tisíc. Stavíme se za ně, potřebujeme je,“ řekla rozhodně Jirečková. Stejně to vidí i v Dolním Újezdu. „To, co berou uklízečky, školníci a kuchaři, to je v hrubém tak malá částka. Kuchař má u nás průměrně 22 tisíc korun, uklízečka 18 tisíc, školník 23 tisíc. Tohle není šetření na správném místě, kdo to bude dělat za ty peníze,“ doplnil Sigl.
Ke stávce se tak v Újezdu připojí i uklízečky i zaměstnanci školní jídelny. „V šesti lidech vaříme pro 450 lidí, to je docela dost. Finančně na tom nejsme dobře a ještě nám chtějí sebrat peníze, přitom máme skoro základní platy. Půjdeme do stávky, nebudeme vařit ani pro mateřskou školu. Jinak si lidé neuvědomí, co se děje,“ řekl kuchař Jan Čejka.
Do stávky se však nepřipojí všechny školy. Někde nemají učitelé jednotný názor, a tak děti do školy zřejmě půjdou. „V pedagogickém týmu probíhá diskuze o tom, zda a jak stávku podpořit. Někteří kolegové jsou již rozhodnuti, že stávku nepodpoří, jiní svého práva stávkovat využijí. Další se ještě rozhodují a my to respektujeme,“ informovalo vedení Základní školy Zámecká v Litomyšli. Jasno, jak bude pondělí 27. listopadu ve škole vypadat, bude mít ředitelství během tohoto týdne.
Stejně tak i mnozí další preferují nikoliv stávku, ale měkkčí formu protestu, a to podpis pod petiční Otevřený dopis zástupců škol proti drastickým škrtům ve školství. Ten má už téměř 15 tisíc podpisů.
Další stovky podpisů sbírá i petice rodičů, kteří chtějí učitele podpořit - ZDE.
Pokud vláda nezmění názor, zůstane v pondělí 27. listopadu řada škol ve svitavském okrese zavřených.
Plánované úspory státu ve školství se nelíbí vedení Pardubického kraje ani poslancům z našeho regionu. „Stojím na straně škol. Omezování PHmax je v rozporu s programovým prohlášením vlády. V něm vláda označila vzdělávání za prioritu a zavázala se získat pro školství více peněz, zlepšit podmínky pro výkon učitelského povolání, podpořit učitele v individualizaci výuky, práci s různorodými kolektivy dětí a žáků a rozvíjení potenciálu žáků se sociálním a jiným znevýhodněním,“ uvedl poslanec David Šimek ze Svitav, který je navíc bývalým ředitelem základní školy.
Možné přepinknutí některých nákladů na zřizovatele škol, tedy obce nebo kraj, se nelíbí ani hejtmanovi. „Neumím si představit, že by na nás a na obce stát bez jakékoliv kompenzace převedl povinnost hradit vybrané nepedagogické pracovníky na školách. Školství je nutné brát jako celek. Vedle vzdělávací části musíme zohledňovat také další profese, které jsou pro chod školy nezbytné. Věřím, že ministerstvo školství i vzhledem k nevoli, kterou myšlenka ve školách vyvolala, celý návrh přehodnotí nebo výrazně upraví,“ vzkázal hejtman Martin Netolický.
