Některé požadavky stanovené ve vyhlášce připadají příliš přísné i hygienikům. Dodržování části norem se také obtížně kontroluje. Redaktoři Svitavského deníku oslovili základní školy v regionu.

Okna na WC podle norem nestačí

„Do výměny školního nábytku, tedy do výškově nastavitelných židlí a stolů, jsme dali v posledních dvou letech 600 tisíc korun. podle hygienických norem jsme za statisíce upravili školní kuchyň,“ uvedl ředitel Gymnázia ve Svitavách Milan Báča.

Úpravami budov a mobiliáře se svitavská radnice zabývá již několik let. „Celkové náklady jdou do milionů, upravili jsme kuchyně ve školních jídelnách i v mateřských školách, nábytek si dovybavují postupně z rozpočtů města školy samy. Co se týká bezbariérového vstupu do budov, máme odsouhlasenou v současnosti výjimku,“ uvedl vedoucí odboru školství a kultury Jiří Petr ze svitavského městského úřadu.

Jako téměř bezchybná, co se norem EU týká, se jeví Základní škola Polabiny I v pardubické ulici Mladých. „Židličky podle norem opravdu máme, i když nevím, jestli to má v praxi ten skutečný efekt, jaký to má mít,“ řekl Pardubickému deníku ředitel školy Radek Hejný. Podle něj má „jeho“ škola v pořádku i okna, která mají mít správně normovanou velikost – tedy zajišťovat minimální hladinu denního světla. „Předpokládám, že toto je u nás v pořádku. Strany našich tříd jsou až na dva nosné sloupy jinak celé prosklené. Předpokládám tedy, že světla je dost,“ řekl s úsměvem Radek Hejný.
Snad jediné, s čím by mohla mít škola nějaký problém, je větrání na WC. „Na toaletách máme okna, tudíž je zajištěno aktivní odvětrávání. Podtlakové větrání, které je stanoveno normou, však zatím nemáme,“ připustil ředitel polabinské základní školy. Problémy s hygienou však škola nemá. „V této souvislosti jsme jako škola nikdy pokutu nedostali a ani nepředpokládám, že bychom ji v dohledné době dostali,“ věří Radek Hejný, který si však o těchto normách myslí, jako každý rozumně uvažující člověk, své. „Nevím, co bych na to řekl. To je stejné, jako že mají mít dětská pískoviště sítě, aby tam nechodily kočky… Za nás nic podobného nebylo, a taky jsme to přežili,“ odlehčil situaci ředitel Hejný.

I sami hygienici přiznávají, že některé požadavky stanovené ve vyhlášce jim připadají příliš přísné. „Zrovna podtlakové odvětrávání záchodů mi přijde jako nadbytečné. Většina škol ho nemá a zdraví dětí tím nijak ohroženo není,“ myslí si Helena Štolbová z odboru hygieny dětí a dorostu z Krajské hygienické stanice v Praze. Dodává, že hygienici se při kontrolách zpravidla zaměřují jen na nejzákladnější normy, jako je počet hygienických zařízení na počet žáků, prostor připadající na žáka, míru denního i umělého osvětlení a teplou vodu na záchodech.

„Některé normy se kontrolují poměrně těžko. Týká se to například požadované velikosti lavic a židliček, protože žáci se ve třídě střídají a lavici tak využívá více dětí,“ vysvětluje Štolbová. Podle ní si ředitelé škol také těžko sami ověří například to, zda je ve třídě dostatek denního světla. „Za splnění těchto norem ale odpovídá stavebník,“ upřesňuje Štolbová. Skutečné sankce navíc školám od hygieniků hrozí spíše jen teoreticky.

Pokuty školám zatím nerozdávají

Ředitelé ze svitavského okresu se shodují, že obvykle školy vyváznou bez pokuty. „V souvislosti s porušením této vyhlášky jsme zatím žádné škole pokutu neudělili,“ přiznává Štolbová. Přestože vyhláška na první pohled vypadá přísně, je ve skutečnosti značně pružná. Hygienici totiž mohou udělit výjimku, pokud usoudí, že neohrožuje veřejnou ochranu zdraví.

Tato možnost je v praxi využívána velmi často, ať už proto, že některé starší školy normy objektivně splnit nemůžou, nebo proto, že některé normy nepovažují za důležité ani kontroloři. Hygienické normy pro školy se ale možná brzy změní.

Ministerstvo zdravotnictví sbírá podněty od odborníků. Zatím ale není vůbec jasné, kdy bude novela zákona dokončená .