S posledním zvoněním usedli v pátek do lavic také prvňáčci v Základní škole T. G. Masaryka ve Svitavách. Nedočkavě v rukou žmoulali kytičky pro svou paní učitelku. Ta si své žáčky nemohla vynachválit. „Tento ročník byl velice dobrý. Děti byly připravené ze školek. Žádné z nich není výrazně slabé, jsou moc šikovné," řekla třídní učitelka Zdeňka Tesárková. Kluky a holky asi nejvíc bavil tělocvik. Jak to bylo s ostatními předměty? „Vždycky je trošičku horší čeština než matematika, ale tentokrát to nebyla tak úplně pravda," upřesnila Zdeňka Tesárková.

Za jedničky květiny

S vysvědčením byly spokojené i děti. Svou učitelku , která s nimi bude i v příštím školní roce, téměř zasypaly květinami. „Mám samé jedničky. Nejvíc mě bavila matematika," pochlubila se sedmiletá Nikolka Prusáková. Pozadu nezůstali ani její spolužáci. „Mě nejvíc bavil tělocvik. Ve škole jsem našel i kamarády," svěřil se Honzík Škrip.

Nejinak na tom byly i děti z první B Základní školy na Kostelním náměstí v Moravské Třebové. Po tradičním rozloučení s deváťáky v tělocvičně přišly celé natěšené a nedočkavé do třídy. Třídní učitelka Eva Šařecová se s nimi naposledy pozdravila a rozdala jim krásná vysvědčení. „Děti byly celý rok moc hodné a šikovné, chválím je. Máme ve třídě skoro samé jedničky, stejně jako v pololetí. Je tu i pár dvojek, ale pěkných dvojek," zhodnotila Eva Šařecová.

Prvňáčci si odnesli nejen vysvědčení, ale i CD s fotografiemi ze společných akcí a k tomu sladké překvapení – lízátko. Na oplátku dostala učitelka spoustu kytic, bonboniér, svíček a jiných dárků. Z prvního vysvědčení jsou školáci nadšení. „Moc se mi líbí. Učení nebylo moc těžké, vlastně to bylo lehké, nejraději mám prvouku. Do školy chodím hodně ráda," řekla Kateřina Burianová.

I když se většina dětí na prázdniny těší, zároveň je jim líto, že se dva měsíce neuvidí. „Nééé…," bylo slyšet, když jim to učitelka oznámila.
„Už se moc těším do druhé třídy. Ve škole se mi nejvíc líbilo, když jsme s paní učitelkou chodili na led bruslit. Učení mě bavilo, i když mi ze začátku nešlo počítání," svěřil se Benjamin Vystavěl.

Po rozdání vysvědčení hurá domů. „Za rok jsme se ledacos naučili, užili jsme si ale i spoustu legrace. Už se těším, až se tu po prázdninách zase všichni sejdeme," loučila se s dětmi Eva Šařecová.

Zcela jinou záležitostí už je v současnosti udělování „papíru se známkami" středoškolákům a učňům. Většina z nás si ze známek si v pubertálním věku z hodnocení učitelů nedělala starosti a stejně tak ke slavnostní chvíli na konci školního roku přistupuje i dnešní generace.
„Letos to ale nebylo špatné, nikdo ve třídě nepropadl, i když čtyřky se tu vyskytují," pronesla učitelka Marcela Svobodová k žákům třídy G2 Středního odborné školy a středního odborného učiliště v Poličce.

Mohlo to být lepší

Ve druhém ročníku se jí sešla drtivá většina slečen, ve svém středu mají jen jednoho chlapce. „Někdy je to tady s nimi dobré. Nemusím se s nimi hádat. A jestli mi tu chybí nápověda? Možná při napovídání. Ale za dva roky jsem si na to zvykl," rozesmál plnou třídu slečen budoucí gastronom Jiří Báča z Poličky.

Snad jen pohled na vysvědčení ho po ukončení „druháku" tolik netěšil. „Bylo to letos náročnější, ale nemůžu říct, že by se těžší učivo nedalo zvládnout," uvědomoval si zpětně osmnáctiletý student. Smutnit však nemusí. Na vylepšování známek má čas znovu od září.
To o dost více spokojená mohla být po letošním úmorném roce Hana Kösslerová z Dětřichova. „Vyznamenání úplně nedopadlo. Mám samé dvojky a jedničky," usmívala se žačka.

Ve třídě patří nejen mezi nejlepší, ale jedničku by si zasloužila přímo od ředitele školy Borise Preisslera za to, jakým způsobem zviditelnila školu, její způsob výuku ve spojení s jejím talentem.

„Objížděla jsem baristické a carvingové soutěže. Jednu jsem vyhrála a kromě toho si vážím i čtvrtých a pátých míst. Carving jsem zkusila úplně poprvé a odvezla jsem si stříbrnou pásku," připomněla.

„Beru to jako bonus navíc a zrovna v tomto oboru se takové úspěchy hodí. Přiznám se, že je těžší spojovat soutěže i školu. Ale ještě jednu bych zvládla," dodala Hana Kösslerová.

Potom už jsem přeběhl k další studentce a při pohledu na její celoroční výsledek jsem se chystal gratulovat. „To ale není moje vysvědčení. To je z druhé strany fólie," říkala Radka Shejbalová.
„Aha," pověděl jsem. „Ale jo, jinak to dopadlo docela dobře. Ještě lepší to mohlo být z angličtiny a občanské nauky," dodala Radka Shejbalová. Teď se může těšit na dva měsíce odpočinku, nabírá bronzu i sil do další práce.

Splní si sen

Radost z vysvědčení panovala i mezi žáky na Speciální základní škole v Litomyšli. „Jsem spokojený, neboť mám jen tři dvojky. Dostal jsem i pochvalu od pana ředitele za pomoc při různých akcích školy a také za dlouhodobé zlepšení prospěchu," prozradil Luděk Blaschke z Litomyšle. Ten byl spolu se svými spolužáky z devátého ročníku ve škole naposledy.

Po prázdninách nastupuje na stavební školu do Vysokého Mýta. Zednický obor si nevybral náhodou. „Být zedníkem je můj sen od mala. Už jsem i něco zkoušel, neboť opravujeme chatu. Takže budu mít ve škole náskok," řekl s úsměvem spokojený Luděk.

Na obor švadlena a dekoratérka se do Chroustovic chystá Sára Andrlová z Vidlaté Seče. „Šití mne bavilo při pracovní výchově a chtěla bych v tomto oboru v budoucnu pracovat," podělila se o své plány sympatická deváťačka. Ta se od pololetí zlepšila v několika předmětech, ale jak přiznala, mohlo to být i lepší. Nejvíce problémů jí dělal zeměpis a chemie.

A jak hodnotí své žáky ředitel školy? „Někteří jsou připraveni a u některých máme strach, aby zvládli náročný přechod na učiliště, kam chceme, aby naši žáci směřovali," vyjádřil své obavy ředitel školy Jan Janypka. Pro něj školní rok nekončí. V pondělí půjde do práce. Únavu sice cítí, ale to je po dvaceti letech ve škole běžné. „Hned jak se oklepu, tak se budu těšit do školy. Zároveň už pomalu chystám věci na další školní rok," poznamenal ředitel školy. Jak bude trávit prázdniny a co je pro něj odpočinek? „Nejvíce se těším, že se zavřu na svém statečku ve Strakově. Jestli budu sledovat fotbal nebo hrát nohejbal, či půjdu na pivo, to nevím. Hlavně nebudu nic řešit," prozradil Jan Janypka.

Rozdíly nejsou

Ve speciální škole v Litomyšli učí děti se zdravotním postižením, nemají ale výrazné úlevy. Pouze je jejich výuka zaměřená více na praktické znalosti ve škole rodinného typu. Ale nezáleží jen na známkách. „Chceme, aby se děti do školy těšily. Aby zažily úspěch a něco společně prožily. Zohledňujeme individualitu každého žáka, aby se co nejlépe rozvíjel. Jinak jsme škola jako každá jiná," dodal ředitel Jan Janypka.

(kk,vh,bs,pš)

Anketa: Na co se nejvíce těšíte o prázdninách?

David Kulhánek, 7 let
první třída, Svitavy

Těším se na vodu. Budeme se koupat v bazénu. A když nebude pěkné počasí, tak si budu třeba číst. Nejraději mám dobrodružné knížky.

Agáta Sehnalová, 7 let
první třída, Svitavy

Hodně moc se těším na prázdniny. Hlavně na to, až pojedeme na chatu. Budeme se tam koupat, ale taky si budeme zpívat písničky.

Hana Kösslerová, 16 let
druhý ročník, Dětřichov

Kam pojedu? Do práce. Strávím na letní brigádě většinu volného času a teprve potom se chystám vyrazit na čtrnáct dní na tábor.

Roman Baláž, 14 let
sedmá třída, Litomyšl

Když bude pěkné počasí, tak chci chodit na koupaliště a také nakupovat. Když není hezky, tak sedím u počítače a hraji hry.

Markéta Břízová, 15 let
první ročník, Hlinsko

Chci vyrazit na cestu do Německa. Pojedu tam sbírat zkušenosti jako kuchařka nebo číšnice. Těším se, že si vydělám i pěkné peníze.

Kamil Šafář, 16 let

devátý ročník, Sloupnice



Prázdniny strávím venku. Chystám se také na koupaliště a plánuji výlet na kole do Budislavi. Když bude ošklivo, tak pomůžu mamce.