Množství alkoholu vypáleného v pěstitelské pálenici je omezené. "Vypálit si pěstitel může nechat za jedno výrobní období, které je od 1. července jednoho roku do 30. června roku následujícího maximálně 30 litrů stoprocentního alkoholu, v praxi palírny ředí destilát na 50 procent, takže to je 60 litrů," informovala mluvčí Celního úřadu v Pardubickém kraji Ludmila Říhová Zezulová.

Ovocný destilát z pálenice nesmí být předmětem prodeje. Už u samotného ovoce platí jasná pravidla. "Ovoce použité na výrobu kvasu musí pocházet z vlastního pozemku na území České republiky nebo z pozemku, který má občan v pronájmu, nebo ovoce osoba obdržela ve formě naturálního plnění," vysvětlila mluvčí celníků.

Provozovatel pěstitelské pálenice musí mít povolení Ministerstva zemědělství, které schválí výrobu. Celní úřad před samotným zahájením provozu palírny zaplombuje celou destilační kolonu včetně schváleného ověřeného měřidla. "Následně provozovatel oznámí, že začne výroba a celní úřad provede úkony spojené se zahájením. Zkontroluje a připraví měřidlo, odečte počáteční stav a nejdéle za dva měsíce přijede celní úřad znovu a odečte koncový stav na měřidle a spočítá množství vyrobeného ovocného destilátu," přiblížila postup Říhová Zezulová. Na konci výrobního období provádějí celníci celkovou bilanci vyrobeného lihu. Porovnávají vyrobené množství podle měření provozovatele palírny a celního úřadu.

Celní správa také minimálně jednou za dva měsíce provádí v pěstitelských pálenicích kontroly. Zaměřuje se na množství vyrobeného lihu na výrobním zařízení. Kontroluje také mimo jiné to, zda nebyly porušeny celní závěry na výrobním zařízení. "To proto, aby nedocházelo k nelegálnímu pálení. Kontrolujeme i zásobu lihu. Množství vyrobeného lihu v pěstitelské pálenici na konci výrobního období porovnáváme s množstvím lihu, které provozovatel pěstitelské pálenice uvedl v daňovým přiznáních za jednotlivá zdaňovací období," uzavřela mluvčí celníků. Prozatím ještě celníci v Pardubickém kraji nezaznamenali v pěstitelských pálenicích žádné problémy.