Těmto sportovním podnikům předcházely však i motocyklové závody silniční. První se zde jel přesně před osmdesáti lety, v roce 1928 na trati Litomyšl–Pohodlí. Ale tradice pravidelných závodů začala po druhé světové válce, v roce 1947. První ročníky se jely po ulicích města, největší slávu, již pod názvem Cena města Litomyšle, zažilo období let 1956–1958 na velkém okruhu Litomyšl–Nová Ves–Osík– Litomyšl. V roce 1957 zde startovala dokonce i skutečná světová esa. K tomu se postupně dostaneme. Nyní k těm začátkům:

1947

Na městských tratích nesl závod ještě název „Litomyšlské okruhy“. První se konal 27. července 1947. Byl dlouhý pouze 1 400 metrů, start byl na náměstí u věže a trať vedla na křižovatku pod hřbitovem, doleva kolem Základní školy k zámku, pak dolů dnes těžko už uvěřitelným sjezdem k poště a ostře doleva k cíli.

Třídu juniorů na stopětadvacítkách vyhrál Václav Kněz z Krchleb. Kategorie do 350 ccm se stala kořistí tehdy jednoho z našich nejlepších jezdců, kterým byl Zdeněk Kost na Nortonu. Pětistovky vyhrál a absolutním vítězem prvního ročníku se stal Antonín Buchta z Prahy. Startovala známá jména jako Bubeníček, Zubatý, Steiner, Bedrna, Löffelman. Uplatnili se dobře i místní jezdci Vojta Diviš, Jarka Plch a Antonín Lána. Hodinový průměr vítěze Buchty na stroji BMW byl 75 kilometrů. Dnes tento čas vzbudí spíš úsměv, ovšem možnosti tehdejších jezdců, strojů a na trati ulicemi města nelze s dnešními poměřovat. Zmiňme ještě vedení tohoto prvního závodu – ředitelem byl Jan Kočer, tajemníkem Josef Honzátko, vrchními komisaři MUDr. Jeroným Bořil a Karel Bergman.

1948

Zahajovací ročník měl velkou odezvu, takže na startu se o rok později objevili naši přední jezdci, například Jiří Koštíř na Jawě, Václav Parus na BMW či Bohumil Lakomý na stroji Puch. Startoval i Jan Lucák, který byl daleko více známý jako plochodrážní jezdec, zejména z pardubické Zlaté přilby. Vítězem nejsilnější kubatury do 500 ccm byl Zubatý z Prahy, a získal tak i zlatý věnec absolutního vítěze. Vedle místních závodníků Diviše, Lány a Plcha se poprvé objevil i junior Eda Kotínský a pozornost na sebe upoutal rovněž Jaroslav Melš z Chocně, který slavil úspěchy i v terénních závodech.

close zoom_in

1949

Závod byl vypsán pro pět kategorií. Nejslabší kubaturu do 125 ccm vyhrál Dřízal na stroji DKW. Ve dvěstěpadesátkách byli zvlášť klasifikováni junioři a senioři, startovalo se však společně. Mezi juniory byl nejrychlejší choceňský Melš na Jawě, třídu seniorů vyhrál zkušený Löffelman z Prahy na Walteru. Hvězdou dne byl však Zdeněk Kost, který nechal za sebou všechny soupeře jak v kategorii do 350 ccm, tak i v závodě pětistovek.

1950

Čtvrtý ročník se jel naposledy po původní trati. Konal se 9. července a závodili zvlášť junioři a senioři. Ti mladší absolvovali 15 okruhů (tedy 21 kilometrů), senioři 25 kol, tudíž 35 kilometrů. Nejrychlejší třídou byly třistapadesátky. Téměř po celý závod vodil startovní pole Jaromír Makovička na motocyklu Triumph, v samém závěru jej však předjel pražský jezdec Stanislav na Walteru. Uveďme některá další jména závodníků: tradiční účastník Löffelman na Walteru, Parus na Jawě, Kost, Steiner, Bedrna, Bubeníček, Novotný a také František Helikar, který pak mnohokrát reprezentoval na mezinárodních podnicích. Zaujala také jména závodníků z nedalekého okolí, Jaroslava Samšeňáka z Vysokého Mýta, Jindřicha Minxe z Proseče a zejména Adolfa Kříže ze Svitav, známého též ze zcela odlišné profese tanečního mistra.

ZDENĚK VANDAS