Rozhodnutí  převzal předseda správní rady Nadačního fondu Památníku Šoa a Oskara Schindlera Jaroslav Novák. „V návaznosti na prohlášení kulturní památkou budeme podávat na ministerstvo žádost o zařazení mezi národní kulturní památky. Schindlerova továrna byla jediným stavebně dochovaným koncentračním táborem v Československu," nastiňuje nejbližší plány nadace předseda Jaroslav Novák.

Nadační fond vznikl v červenci letošního roku. Kromě Nováka ve fondu působí někdejší ředitel brněnecké textilky František Olbert a vysokomýtský podnikatel a bývalý starosta Miloslav Soušek.

Rozhodnutí ministerstva je dalším krokem na cestě k vybudování památníku holokaustu. Myšlenka na zřízení památníku není nová. Úvahy o záchranu a využití chátrajícího areálu bývalé Schindlerovy továrny se vynořují s různou intenzitou už více než patnáct let.

Reálné obrysy získaly letos v srpnu, kdy se současným majitelům podařilo získat do vlastnictví dvě třetiny areálu. Pár měsíců před tím, v prosinci minulého roku, provedl Pardubický kraj s využitím státní dotace částečnou sanaci, při které bylo z areálu odstraněno třicet tun nebezpečného odpadu.

Třetinu areálu vlastní obec Brněnec, která se, podle vyjádření starosty Blahoslava Kašpara, spolupráci s nadací nebrání. „O záchranu areálu a jeho využití usilujeme už od roku 2002. Je to náš dlouhodobý zájem". Konkrétní podoba spolupráce je prozatím v jednání. „Rozhodně chceme být rovnocenným partnerem. Ve vztahu k institucím a veřejnosti navíc může obec dodat nadaci, která je soukromým subjektem, větší váhu," upřesňuje starosta Kašpar. Aktuálně se obec soustředí na zabezpečení dochovaných budov před nadcházející zimou.

Nadační fond se snaží navázat a rozvíjet spolupráci s dalšími subjekty i jednotlivci. Podporu nadaci přislíbil ještě před volbami, podle slov jejího předsedy, rovněž hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Nadace by chtěla nově spolupracovat se svitavským gymnáziem. „Jednáme se Spielbergovým Shoa fundation, který shromáždil tisíce hodin výpovědí svědků holocaustu, včetně Schindlerových Židů. Studenti by mohli svědectví překládat v rámci výuky angličtiny a němčiny", dodává Jaroslav Novák. Ředitel gymnázia Milan Báča je myšlence nakloněný. „Naše škola se problematice holokaustu dlouhodobě věnuje, již několik let realizujeme školní program. Prozatím ale nemáme představu, o jaké materiály půjde, takže zatím jsme se nedohodli," upřesňuje závěrem.