Od konce druhé světové války uplynulo už skoro 80 let, ale továrna v Brněnci zůstává zapomenutým místem. Skrývá přitom velký příběh. Daniel Löw-Beer vzdal před čtyřmi lety snahy o restituci a zchátralé budovy bývalého rodinného podniku odkoupil.

V současné době žije v Ženevě, ale na Svitavsko se pravidelně vrací a pracuje na unikátní expozici, která přímo v továrně v Brněnci připomene kus české historie.

Přečtěte si komentář:

Schindlerova továrna v Brněnci na Svitavsku se promění v unikátní expozici holocaustu. Projekt představil i festival Meeting Brno.
KOMENTÁŘ: Schindlerova továrna v Brněnci si záchranu zaslouží

„Vracím se do Brněnce pětkrát, šestkrát za rok. Poprvé jsem sem přijel jako malý kluk v roce 1973 se svým otcem. Pak jsem se vrátil v roce 1989 se skupinou novinářů. Továrna už byla ruina a věděl, jsem, že se tady bude muset začít od nuly. Až budu starý, stanu se tady průvodcem,“ řekl Daniel Löw-Beer při setkání v Brněnci, kde se přímo v továrně konala část festivalu Meeting Brno.

Od 90. let dával dohromady příběhy pro svou knihu Archy života. V roce 2018 odkoupil areál někdejší textilní továrny a budovy vložil do majetku nadace, která vznikla ve spolupráci s místními a starosty okolních obcí.

Zdroj: Deník/Iveta Nádvorníková

„Byl jsem překvapený, že i moji přátelé ve Švýcarsku znají historii tohoto místa. Příběh továrny je díky Oskaru Schindlerovi známý v mnoha zemích. Ale jsem v šoku, jak to tady vypadá, jak jsou objekty zničené a kolik bude stát jejich záchrana. Od roku 2018 dáváme do kupy pozemky a nemovitosti a rozvíjíme ideu muzea,“ vysvětlil Löw-Beer.

V Brněnci chce vybudovat Schindlerovu archu, která se stane stálým muzeem, které přiblíží jeden z nejzajímavějších příběhů holocaustu.

Schindlerova továrna
Skleněný pavilon v Brněnci připomene kontroverzního Oskara Schindlera

Nejdříve zachránit budovy

V první řadě ale musí nadace zachránit chátrající budovy, které jsou na první pohled v havarijním stavu. „Budova číslo dvě je úplně zdevastovaná. Střecha byla shnilá, děláme alespoň provizorní zastřešení, aby se to nehoršilo. I tak to stojí velké peníze,“ sdělil před časem František Olbert, ředitel nadačního fondu Archa.

Továrna v Brněnci byla původně založena jako papírna, později sloužila jako přádelna vlny, ze které tehdejší majitel Izák Löw-Beer postupně vybudoval významnou textilku. Rodina Löw-Beer o textilní továrnu přišla v roce 1938.

Za války byla změněna na muniční továrnu a Brněnec se stal pobočným táborem koncentračního tábora Groß-Rosen. Do továrny přesunul německý podnikatel Oskar Schindler, rodák ze Svitav, asi 1 200 dělníků ze své smaltovny v polském Krakově, čímž jim zachránil život. Přijel sem i vlak s 300 ženami z Osvětimi, které se díky Schindlerovi zachránily.

Závod na výrobu textilu v Brněnci provozovala po roce 1989 společnost Vitka. Když se dostala v roce 2004 do insolvence, koupila ji firma Bustrex a přejmenovala na Vitka Textiles. V roce 2011 skončila v konkurzu, výroba byla zastavena a od té doby byl brněnecký areál opuštěný.

Záchrana areálu, která začala už v roce 2020, bude stát miliony. Daniel Löw-Beer žádá o dotace ministerstvo kultury, poptává peníze z Evropské unie. Ideálně chce nechat co největší část areálu v původním stavu.

„V posledních letech se většina budov zbortila v sutiny. Po zemi leží rozbité tkalcovské stavy, role vláken a cihly. Procházím troskami továrny, budova je posledním pozůstatkem koncentračních táborů v České republice a jedním z nejznámějších symbolů války,“ podotkl Löw-Beer.

Schindlerova továrna v Brněnci na Svitavsku se promění v unikátní expozici holocaustu. Projekt představil i festival Meeting Brno.Schindlerova továrna v Brněnci na Svitavsku se promění v unikátní expozici holocaustu. Projekt představil i festival Meeting Brno.Zdroj: Deník/Iveta Nádvorníková

Unikátní expozice v Brněnci má mít šest částí.

Schindlerova archa je třípatrová tovární budova, kde Židé spali i pracovali. Tady se bude promítat Spielbergův film Schindlerův seznam, další dokumenty a rozhovory se Židy, které Oskar Schindler zachránil. Nižší podlaží chce nadace využít pro muzeum židovské historie v Československu.

V horním patře by mohlo vzniknout jednoduché skupinové ubytování. Vedle Schindlerovy archy se nachází budova Němců, která má i původní bránu, kudy do továrny Židé přicházeli. Prostory budou věnované spojení německé a rakouské historie s československou ve 20. a 30. letech 20. století.

Třetí částí muzea je dům Oskara a Emilie Schindlerových, kde o nich vznikne expozice a také tady lidé uvidí originální materiály z jejich rodinného archivu. Do budoucna se počítá i s rekonstrukcí továrních budov, kde by se mohly konat divadelní představení nebo koncerty. Za Schindlerovou archou stojí velká prosklená stavba, tu využijí návštěvníci jako místo pro odpočinek a relaxaci.

Schindlerova továrna v Brněnci, v areálu někdejší textilky Vitka, byla prohlášena kulturní památkou. Vlastníci by z ní rádi vybudovali památník holokaustu. Foto: Deník/Jiří Šmeral
Bez Schindlera to nepůjde

V novém areálu nebude chybět ani restaurace. Kromě budování muzea chce vnuk původních majitelů symbolicky obnovit textilní výrobu, aby navázal na rodinnou tradici. Nadační fond Archa – rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera vyhlásil na obnovu Schindlerovy archy v Brněnci sbírku. Na webu informuje, že potřebují 70 tisíc euro, z toho 50 tisíc půjde na záchranu budov a dalších 20 tisíc na jejich vyklizení a přípravu první výstavy a promítání filmu přímo v místech, kde se události odehrály. První část muzea v Brněnci by se mohla veřejnosti otevřít do roku 2026.

Dějiny a příběhy holocaustu mapuje unikátní aplikace IWalk, která zájemce virtuálně provede mimo jiné také továrnou v Brněnci. „Po filmu Schindlerův seznam se začali na Spielberga obracet pamětníci z celého světa, což obrovsky pomohlo otevřít téma holocaustu veřejnosti. Spielberg věnoval peníze na založení nadace Shoah, která začala točit rozhovory s přeživšími. V České republice se točilo hlavně v 90. letech. Máme svědectví lidí, kteří jako vězni prošli Brněncem, je jich tam kolem stovky. Někteří ještě žijí, ale za války jim bylo jen do deseti let,“ uvedla Táňa Klementová, spoluautorka aplikace IWalk pro Brněnec. Lidé si v aplikaci poslechnou i příběh Reny Finder. Ta je jednou z 300 žen, které se do Brněnce dostaly vlakem z Osvětimi. „Osvětim, to bylo hotové peklo. V Brněnci stál Oskar Schindler a řekl, že se o nás postará. Riskoval svůj život, svoje jmění. Požádal paní Schindlerovou, aby přijela do Brněnce, a ona to udělala. Pomáhala nemocným, chodívala do vesnice pro nějaké jídlo navíc,“ vzpomínala Rena Finder.