Zápach z místní porodny selat už několik let obtěžuje občany vesnice u Litomyšle. Vytvořili dokonce občanské sdružení a obrátili se s prosbou o pomoc na řadu institucí. Zatím se ale nic nezměnilo. Poslanec Václav Neubauer vloni slíbil, že do záležitosti vstoupí a lidem pomůže. Slib dodržel. V pátek se v Makově uskutečnilo jednání členů občanského sdružení, Pardubického kraje, vedení Druporku a dalších dotčených institucí. Na stole nyní leží několik možností, jak problém řešit.

„Stále je to hodně cítit. Jsou dny, kdy je to dobré, ale pak najednou během chvíle to přijde. Nemůžeme ani vyjít ven, načichne prádlo na šňůrách,“ řekl Václav Tměj z Makova. Jejich děti navíc mají zdravotní potíže. Záležitost se táhne už několik let. „V tom se nedá žít,“ dodal Tměj. Lidem v Makově chce pomoci poslanec Václav Neubauer. Již delší dobu jedná mimo jiné s vedením společnosti Drupork, které porodna selat patří. Cestu, jež povede k vyřešení problému, nastínil právník Jan Vermousek. „Při emisi nedošlo k porušení limitů, jak je stanovuje zákon. To ale neznamená, že provoz nesmrdí. Je nepochybné, že okolí farmy je obtěžováno pachovými emisemi. Po právní stránce jsme však nenašli žádný záchytný bod, proto doporučuji vzájemnou spolupráci a jednání, než řešení problému soudní cestou,“ vysvětlil Jan Vermousek. Navrhuje, aby byl u farmy vysázen větrolam. „Osvědčil se nám v nemocnici, kde jsme potřebovali oddělit spalovnu,“ dodal Vermousek.

Navržené řešení se ale členům občanského sdružení nelíbí.

Vysázení větrolamu u farmy v Makově připadá členům občanského sdružení jako zbytečné. „Vysázení stromů nemá význam. Považujeme to za vyhozené peníze. Topoly ten zápach nezachytí,“ řekl Václav Tměj. S jeho názorem však nesouhlasí vedení společnosti, ani poslanec Václav Neubauer. „Měli bychom to zkusit, protože jinak nemůžeme tvrdit, že stromy nepomohou,“ podotkl poslanec.

Zástupce společnosti Drupork Petr Hájek však vidí ve vysázení větrolamu jistou pomoc. Už v sedmdesátých letech přitom obec žádala, že Drupork musí u svých stájí postavit větrolam. Ale dodnes tam není ani jeden strom. „Pás topolů máme na všech farmách kromě Makova. Vidím to jako řešení, se kterým bychom měli začít. Jsem proto, abychom vyzkoušeli věci, které fungují na jiných farmách. Srovnatelně velkou farmu s Makovem máme v Korouhvi a za celé roky jsme tam neřešili ani jednu stížnost. Tam nám pomohl systém ozelenění,“ sdělil Petr Hájek. Nabídl, že větrolam vysázejí na vlastní náklady.

Členové Sdružení občanů obce Makov však navrhuje jiné možnosti. Sice nákladnější, ale podle jejich slov účinnější. „Výška komínů je příliš malá. Stačilo by udělat rozptylovou studii a stanovit výšku komínů. Navrhli jsme i další řešení, jako jsou různé přípravky nebo instalace praček vzduchu. Nikdo s námi o tom ale nejednal,“ uvedl Pavel Polok, soused Tmějových. Soňa Staňková České inspekce životního prostředí ale tvrdí, že metodika pro rozptylovou studii pachových látek neexistuje. „Není tedy možné odhadnout výšku komínů. To nikdo nespočítá,“ uvedla Soňa Staňková.

Pavel Polok dodává, že problémy nastaly v roce 2006, kdy se na farmě změnila technologie a společnost upravila vzduchotechniku. „Do kejdy dáváme speciální přípravky, které snižují emise. Dalším stříkáním moc nezměníme. V rámci Evropské unie byly zakázány některé látky, ale zvířata jsou pořád stejná. V podstatě jsme z prasete udělali býložravce. Můj názor je, že za tím může stát změna systému krmení,“ řekl Hájek. Krmení však podle jeho vyjádření určuje Unie a nemohou to sami jen tak změnit.

Trvá tedy na tom, aby v první fázi vyzkoušeli výsadbu vzrostlých stromů. Pavel Polok však tvrdí, že větrolam bude jen oddálení řešení na několik let. „Budeme čekat roky a pak si řekneme, že to nefunguje. Ale my tady budeme pořád žít,“ stojí si na svém Polok. S provozy má zkušenosti z Vertexu, kde pracoval ve vývoji. „Ve Francii staví speciální komíny nebo instalují pračky vzduchu. Ale tady se nic neudělá. Přitom technologie na odvětrání existují. Jde o rozptylové komíny, které zápach vyvedou do určité výšky, kde fouká vítr a ten zápach rozptýlí,“ vysvětlil Pavel Polok.

Zástupce Druporku Petr Hájek na jednání tedy sdělil, že se nebrání zpracování rozpočtu na takové opatření. „Naráží to ale na ekonomiku. Taková technologie musí být pro naši společnost finančně dostupná,“ podotkl Hájek. Starosta Litomyšle Michal Kortyš, který se pátečního jednání také zúčastnil, navrhnul, aby se pokusili na ministerstvu životního prostředí najít dotační titul. „Pak by bylo dobré třeba dva roky počkat a využít na opatření dotaci,“ dodal Michal Kortyš.

Účastníci jednání v Makově se rozešli s jasnými úkoly. Václav Tměj nakonec řekl, že stromy vysází sám. Současně farmu navštíví technici ze dvou firem, kteří prověří možnost sprejování a vybudování komínů. Šancí pro obyvatele Makova bude možná i návrh Ladislava Skákala z České inspekce životního prostředí. Ten navrhuje, aby podnik požádal o změnu krmení, tedy o vynechání přípravků na půl roku. Během té doby se bude intenzivně sledovat zápach ve vsi.

Chceme tady zase normálně žít, říkají lidé

Někteří lidé dokonce uvažovali, že se kvůli zápachu z farmy z Makova odstěhují, i když tu mají dům a pozemky. „Nedá se tady žít. Ale na druhou stranu domy tady byly dříve než Drupork. A pak nikdo dům nekoupí, je to jako záplavová oblast. Farma musí problémy řešit. Chceme tady normálně žít,“ říká Václav Tměj.

Jejich děti trpí na časté rýmy a bolesti hlavy. „Synovi navíc často teče krev z nosu a pociťujeme na sobě únavu. V bytě pozorujeme plísně, nemůžeme větrat a špatně se nám dýchá,“ dodává Hana Tmějová. Děti z Makova mají podle lékařky Jitky Švábové opravdu problémy, jsou hodně alergické. „Těžko lze dokázat, že jsou děti nemocné kvůli zápachu z vepřína. Ale je pravda, že makovské děti jsou více nemocné. Zpravidla se jedná o kašle a poruchy imunity. Zápach z provozu je ostrý, čpavkový,“ potvrzuje lékařka Švábová.

Lidé v Makově sepsali petice, jednali s obcí, Pardubickým krajem, ombudsmanem, ministerstvem životního prostředí a dalšími institucemi. Podali dokonce na policii trestní oznámení. Boj o místo, kde žijí mnoho let, ještě nevzdali. Možná se řešení už blíží a oni si konečně oddychnou.