Návrh zákona také v souladu s návrhem Asociace krajů mění způsob rozdělování peněz mezi kraje. Nově bude mít 40procentní váhu počet obyvatel kraje, 20procentní váhu délka silnic druhých a třetích tříd a 13procentní váhu rozloha kraje. Dál bude výpočet zohledňovat počet obcí v kraji, počet výjezdových základen záchranné služby, počet urgentních příjmů v krajských nemocnicích a počet žáků a studentů škol zřizovaných kraji. Pro Prahu budou kritéria upravená vzhledem k jejímu specifickému postavení.

Návrh ministerské novely najdete ZDE

V Asociaci krajů návrh nového rozdělování peněz podpořilo 11 regionů včetně Pardubického kraje, nesouhlasily pouze Praha, Moravskoslezský a Ústecký kraj.

"Pro náš kraj mohl znamenat posílení příjmové stránky rozpočtu o téměř dvě miliardy korun," uvedl pardubický hejtman Martin Netolický. Připomněl, že při porovnání našeho kraje a Kraje Vysočina například vychází, že Pardubický kraj, který má přibližně o 15 tisíc obyvatel více, měl za rok 2023 daňové příjmy o téměř dvě miliardy nižší než Kraj Vysočina. Konkrétně pak v poměru šest ku osmi miliardám korun. Sedm miliard pak získal Královéhradecký kraj, který má o necelých 30 tisíc obyvatel více než Pardubický kraj.

Kraj svou svou finanční diskriminací hlavně v porovnání se sousedním krajem Vysočina vysvětluje i tristní stav okrskových silnic v našem regionu. Řidiči rozbité silnice oproti Vysočině často kritizují.

„Stačí vyjet na Moravu, do západních Čech, vlastně kamkoliv, a okresky tam jsou opravené, kolikrát jak nové,“ řekl Pavel Kutan z Chrudimska. Vedení kraje se brání, že vedle nedostatku financí je důvodem i to, že Pardubický kraj má velmi hustou síť silnic. V přepočtu na kilometr čtvereční je tu 796 metrů silnic (včetně státovek), což je druhá největší hustota v Česku hned po Středočeském kraji.

Rozdíly mezi srovnatelnými kraji jsou nyní až dvě miliardy:

Při porovnání Pardubického kraje a Kraje Vysočina například vychází, že Pardubický kraj, který má přibližně o 15 tisíc obyvatel více, měl za rok 2023 daňové příjmy o téměř dvě miliardy nižší než Kraj Vysočina. Konkrétně pak v poměru šest ku osmi miliardám korun. Sedm miliard pak získal Královéhradecký kraj, který má o necelých 30 tisíc obyvatel více než Pardubický kraj.

Moravskoslezský kraj, který je proti změně vzorce přerozdělování mezi kraje, už oznámil, že vznese k návrhu zákona připomínky. Vadí mu nastavení kritérií, na základě kterých by se snížily jeho příjmy.

close Procenta, kterými se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně info Zdroj: Příloha č. 1 k zákonu č. 243/2000 Sb. zoom_in Procenta, kterými se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně

Podobné výhrady vznáší i hlavní město, které varuje, že v případě schválení zákona nedokáže plnit své krajské funkce především ve školství, sociální oblasti, regionální hromadné dopravě a správě komunikací.

Pardubický hejtman Martin Netolický připravovanou změnu zákona a úpravu parametrů, která odstraní diskriminaci našeho kraje, naopak vítá. Ohradil se však proti jednomu aspektu v připravované novele. Ta stanovuje, že se pro výpočty rozdělení peněz mezi jednotlivé kraje, ale i mezi obce bude nově využívat údaj o počtu obyvatel ze základních registrů, nikoli od Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle důvodové zprávy jsou data v Registru obyvatel dlouhodobě přesnější a správnější, protože ČSÚ vychází ze sčítání lidu, které se koná v desetiletých intervalech.

Počet obyvatel – který je správný? Proč se liší počty obyvatel v obcích poskytované ČSÚ a Ministerstvem vnitra?Statistici k tomu vydali dvě zprávy - ZDE a ZDE.

"Návrh novely vychází z parametrů našeho návrhu, zpracovaného v březnu Asociací krajů. Nyní se však ukazuje, že by se mohlo měnit jedno z kritérií, tedy zdroj počtu obyvatel, kdy se v rámci celého Česka jedná o rozdíl přibližně půl milionu obyvatel, čemuž vůbec nerozumím. Tato změna by se tolik nedotklo krajů, ale především malých obcí a venkova v rámci jejich rozpočtového určení, z čeho nejsem osobně vůbec rád a předpokládám, že toto téma bude v rámci legislativního procesu velmi bouřlivě debatováno," uvedl hejtman.

První návrhy změny rozpočtového určení daní loni předložily Zlínský, Středočeský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský a Karlovarský kraj. Podle nich je dosavadní způsob rozdělování peněz mezi kraje zastaralý a nezohledňuje současné úkoly, které kraje plní. Kraje současně žádaly zvýšení celkového podílu na vybraných daní, podle nich to mělo zajistit, že si žádný z regionů proti současnosti nepohorší. Vláda ke všem krajským návrhům přijala neutrální stanovisko, Sněmovna je zatím neprojednala.

close Výše převedených finančních prostředků za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 v Kč info Zdroj: Ministerstvo financí zoom_in Výše převedených finančních prostředků za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 v Kč

Podíl krajů na vybraných daních by se tak měl v příštích třech letech postupně všem zvyšovat na 10,36 procenta ze současných 9,76 procenta. Týká se to takzvaných sdílených daní, tedy daně z přidané hodnoty (DPH) a daní z příjmu fyzických a právnických osob. Celkem by se tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 zvýšit o 11,3 miliardy korun, zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd.

Tiskovou zprávu Asociace krajů o nových parametrech RUDu najdete ZDE

Na zvýšení podílu krajů na inkasu takzvaných sdílených daní se Asociace krajů dohodla s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Původně šest krajů usilovalo o to, aby krajský podíl na daních jednorázově vzrostl na 10,8135 procenta. Současný návrh zákona počítá s postupným růstem, kdy v příštím roce budou kraje dostávat 10,05 procenta vybraných daní, o rok později 10,21 procenta a v roce 2027 dosáhnou cílového podílu 10,36 procenta.

Mohlo by vás také zaujmout: Stavba D35 ze Svitav k Mohelnici má skluz. Do země se hrábne až v roce 2026

Dálnice D35 Opatovec - Staré Město | Video: se svolením Ředitelství silnic a dálnic ČR