Přišli jste do Čisté z Moravy. Jak jste místní restauraci objevili?
Vloni jsme měli na Plumlově koncert Lucky Bílé a paní Kuřová tam přijela se sestrou. Přišla za mnou na restauraci, protože bydlely u nás v hotelu, a nějak jsme se zapovídaly. Vyprávěla o penzionu, že jsou s manželem už unavení. Nakonec jsme si podaly ruku a zůstala mi v hlavě. Zmínila se mimo jiné, že budou prodávat penzion. Když manžel řekl, ať jdeme něco hledat, vzpomněla jsem si právě na ni.

close Manželé Ožanovi opustili zámecký hotel Plumlov a i v nejisté době koupili Restauraci a penzion U Zběhlíka v Čisté. info Zdroj: Deník/Iveta Nádvorníková zoom_in Byli jste tady někdy předtím?
Ne, nikdy. Rozhodli jsme se, že se do Čisté zajedeme podívat. A navíc nám na Plumlov přišel kuchař Dalibor Kovář z Litomyšle, chtěl u nás vařit. Když jsme sem přijeli, byli jsme okamžitě rozhodnutí.

Oproti zámeckému hotelu je to ale něco úplně jiného, ne?
To ano, ale řekli jsme si, že to zkusíme. Máme šestnáctiletého syna, sedmiletou dceru, tři psy, kočky, sbalili jsme se a jsme tady. Na té Hané, kde jsme s manželem podnikali, jsou zvláštní lidé, závistiví. Na Plumlově jsme taky platili vysoký nájem. Řekli jsme si, že to změníme teď a ne v padesáti, až zjistíme, že vlastně nic nemáme.

Do změny jste šli v nejisté době, covid dává restauracím dost zabrat. Byl to velký risk?My jsme se vůbec nebáli. Když to zase zavřou, tak se s tím nějak popereme. Pořád máme jistotu jednoho platu, manžel pracuje pro německou firmu. Je to risk, ale že bych z toho nespala, to ne. Vždy vše nějak dopadne. S manželem máme krásný vztah a vždycky jsme všechno zvládli i přes životní překážky.

Je to pro vás výzva začít jinde?
Je to něco jiného, ale s Plumlovem jsem taky začínala od nuly a podařilo se to rozjet. Nebála jsem se jít sem. Manžel je strojař, já mám vystudované hotelnictví a vždy jsem řídila hotely. Kdo neriskuje, nic nezíská.

Budou z vás Čisťáci?
Určitě ano, doufám. Snad nás lidé přijmou. První den, kdy jsme otevřeli restauraci, jsem si připadala jak cvičená opice, přišlo se podívat plno lidí. Obsluhovala jsem a hodně hostů nám podávalo ruku a přálo hodně štěstí. Přišli lidé a chtěli i dárkové poukazy, to jsem byla překvapená, jak nás chtějí podpořit. Kuřovi sem taky chtěli někoho, kdo bude pokračovat v tom, co dělali oni. Chodí nám pomáhat a stali se pro nás srdeční záležitostí.

Otevřeli jste restauraci před dvěma týdny a od listopadu hned začaly velké změny v pohostinství. Jak jste se s tím popasovali?
Nechci říct, že to neřešíme. Lidi kontrolovat musíme, nestojíme o nějakou velkou pokutu. Stáhli jsme si aplikaci, hosty kontrolujeme. Přemýšlet nad tím, jak vše bude, jestli přijde méně lidí… Já jsem počítala s tím, že něco přijde. Teď neoplývám tolika penězi, abych byla hrdinka. Kdyby nezavřeli, byla by to lepší varianta, ale jsem skoro přesvědčená, že to omezí.

Je pro vás přijatelné, že kontrolujete hosty?
Přijedete do Rakouska, do Německa, na Maledivy, kamkoliv do světa, všude vás zkontrolují a nikdo s tím nemá problém. Jen Češi jsou takoví, že proti všemu pořád brojí, najdou si cestičku, jak to obejít, ale nestojí to za to. Kdybychom se raději všichni semknuli, já vím, že je to pro někoho diktatura, nesmysl. Kdybychom se k tomu postavili, jak bychom měli, bylo by to lepší. Lidé pořád vymýšlí, že si mohou koupit certifikát o očkování, to ale není cesta ven. Neříkám, že naše vláda udělala všechno dokonale, to rozhodně ne. Všichni Češi jsou ale hrozně chytří a ví, jak by to udělali, všichni znají zákony, ale nikdo nic neudělá.

Bojíte se uzávěry?
Na Vánoce s tím trochu podvědomě počítám, ale nezhroutím se z toho.

Myslíte, že covid hodně promění pohostinství a služby?
Určitě bude nějaká promile lidí, kteří se budou bát jít do restaurace. Ale lidé chtějí znovu chodit ven, chtějí se dobře najíst, nikdo nechce být zavřený doma. Nemyslím, že se restaurace utnou jako v minulosti, snažím se myslet pozitivně. Koupili jsme restauraci s dobrým úmyslem, chceme tady být spokojení.

Co se U Zběhlíka změní?
Zatím jsme vymalovali, položili nové podlahy, do měsíce bude nové wellness, sudové sauny, vířivka a chceme z největší roubenky na zahradě udělat školicí místnost a případně zázemí pro svatby. Chceme taky chovat holandské kozy. Počítáme s využitím surovin od lokálních výrobců, teď budeme brát husy od chovatele z Újezdu. A plánujeme i akce se Zdeňkem Pohlreichem, se kterým jsme spolupracovali už na Plumlově.