Roky byl litomyšlský židovský hřbitov v městské části Lány jen smutnou připomínkou historie. Rozbité náhrobky, popadaná zeď a spousta plevele všude, kam oči dohlédly. Od června se ovšem na místě dějí viditelné změny.

Jak jste se dozvěděl o tom, že židovský hřbitov shání správce?
Četl jsem článek ve Svitavském deníku. Stálo v něm, že hřbitov čeká na podzim nějaká revitalizace. Kontaktoval jsem tedy Matanu, což je správce židovských nemovitostí. Byli velmi rádi, že se toho někdo znovu chopil.

Proč jste se vůbec rozhodl to místo vzít?
Bydlíme blízko hřbitova, teď už je odtud na náš důmi trochu vidět. Chodil jsem tudy občas na procházky. Bylo mi líto, že je hřbitov v tak špatném stavu. Když jsem si přečetl, že se tady o to cíleně nikdo nestará a hledá se správce, tak jsem nepřemýšlel ani minutu.

Co máte jako správce v plánu?
Dočistit hřbitov a náhrobky. Tím, že se tu dělá, se o tom i hodně mluví. A to i v židovské obci. Je naděje, že by se mohly sehnat nějaké peníze na další rekonstrukci. Ať už na opravu rozbořené zdi nebo na dodělání její neúplné vrchní části. To je ovšem běh na několik let.

Chystáte se nějak restaurovat i náhrobky?
Vše je v jednání s Matanou. Asi deset nebo dvacet popadaných náhrobků by bylo možné jen postavit. Na to se nemusí volat odborná firma za desítky tisíc, zvládl bych to sám. Na poničené náhrobky už budou odborníci potřeba. A hlavně i člověk z židovské obce, který umí hebrejsky. Některé náhrobky jsou tak různě rozházené. Vršek je navíc často hebrejsky a spodek česky nebo německy. Musí se tedy spárovat k sobě.

Kolik jich na hřbitově podle vás asi bude?
Na plánku je napsaných asi 227 náhrobků. Je ovšem otázka, kolik jich tu je ve skutečnosti. Poté, co se případně všechny odkryjí od břečťanu a nějakým způsobem postaví, nebo alespoň otočí nápisy vzhůru, dělá se obvykle podrobný popis hřbitova, překládají se epitafy na náhrobcích.

Existují ohledně restaurování nějaká pravidla?
Židovská obec má spoustu pravidel, především ohledně chování na hřbitově či úpravě celého pozemku. Například se nemůže kopat příliš hluboko do hlíny. Člověk se pohybuje na takové tenké hraně, aby něco udělal a zároveň neporušil tradice. Postupně si kolem toho dohledávám různé informace a všechny větší akce s Matanou konzultuji. Vždy se nějak dohodneme a práce jde rychle dopředu, z čehož mám velkou radost.

Říkáte, že se teď o místu mluví mnohem více. Nepíšou vám lidé s nabídkou pomoci?
Nejčastěji se mi lidé ozývají hlavně na facebookové stránce, kterou jsem nedávno založil. S tou reálnou pomocí je to už trochu horší. Věřím ovšem tomu, že pomocníci někdy přijdou. Trávím tu hodně času, takže pokud lidé dorazí kdykoliv v týdnu odpoledne, pravděpodobně mě tu najdou. Jen za hodinu lze udělat spoustu práce.

Kolik času tady trávíte?
Raději to nepočítám. Ale od června takových 400 až 500 hodin tu už odpracovaných mít budu.

Nedávno jste uspořádal první brigádu pro dobrovolníky, kteří chtějí pomoci. Jak akce dopadla?
První brigáda byla v neděli 11. srpna. Dohromady přišlo třináct lidí. Velmi mě ovšem překvapilo, že tak půlka byla přespolních. Udělali jsme zase kus práce. Opravila se i střecha, i když část ještě musím dodělat.

Přispívá vám někdo na tyto úpravy?
Ano, tohle hradí právě Matana.

Přijel se někdo z židovské obce na hřbitov podívat?
Za dobu, co jsem správcem, se sem nedostali, ale mají to v plánu. Jednám o tom s panem Mojmírem Malým, který říkal, že by se sem ještě v srpnu rád dojel podívat. On ale samozřejmě nemá na starosti jen náš hřbitov, ale i mnoho dalších v republice.

Co máte v plánu dál, až celý hřbitov vyčistíte?
Začnu zase od začátku. Blíží se podzim a všechno listí spadne dolů. Navíc ačkoliv břečťan vytrhávám, stále je v hlíně, takže zase vyroste. Už ale půjde nějak regulovat, budu ho jen zastřihávat a rozumně udržovat. Břečťan totiž jinak ničí náhrobky, zeď a stromy, které tu jsou, protože je postupně zadusí. Plánuji navíc na listopad další brigádu, o tom ale budu ještě informovat na Facebooku. Průběžně tam přidávám i fotky toho, co se zatím stihlo.

Správce děláte ve volném čase a bez finanční odměny. Co vás motivuje tuto práci dělat?
Když se podíváte na tu nevyčištěnou část, vidíte pod břečťanem jenom takové kopečky. Když ho odstraníte, uvidíte náhrobky a jména všech zemřelých. Zjistíte, koho jste vyčistila a odmění vás dobrý pocit, že se něco obnovuje. To je to, co vás nadále žene dopředu. Navíc je tu krásný klid. Je ideální si sem po práci jít odpočinout zase prací.

Hřbitov sice patří židovské obci, je ovšem stále součástí Litomyšle. Nabídlo vám vedení města nějakou pomoc?
Sice to není v kompetenci města, ale k Litomyšli určitě patří. Mezi lety 2001 až 2011 sem město investovalo skoro tři čtvrtě milionu korun. Nyní nabídlo pomoc jak s odvážením nepořádku, tak i s nějakou medializací. Co bude dál, je už na domluvě města s Matanou, jestli se podaří dát dohromady peníze na to, aby se udělalo i něco většího. Zatím se o všem hlavně mluví. Možná, že moje práce bude ten potřebný impulz.

Martin Růžička z Židovské obce v Praze a starosta Daniel Brýdl ve čtvrtek poděkovali správci židovského hřbitova Vojtěchu Tomsovi za jeho dobrovolnou činnost, díky které se začalo s obnovou historického místa. Kromě drobných dárků a lístků na nadcházející koncert Čechomoru dostal správce také učebnici biblické hebrejštiny. Starosta Daniel Brýdl na schůzce rovněž přislíbil pomoc města při odstraňování nepořádku ze židovského hřbitova.

Tereza Ryšanová