Šibenice, opravené konírny, nová galerie, restaurované malby… V zimě se na hradě Svojanov nenudili. Novou sezonu zahájil kastelán hradu Miloš Dempír s několika novinkami a dalšími plány. Nevzdává ani boj o zapsání hradu mezi národní kulturní památky.

V zimě se na Svojanově hodně pracovalo.
Přípravy na letošní sezonu jsme zahájili už na podzim loňského roku, kdy se vystěhovala část expozic a restaurátorka Magdalena Slavíková restaurovala nástropní výmalbu v dámských pokojích. Stihla to ještě do zimních měsíců. Na tyto práce navázala obnova výmalby stěn. Oba pokoje jsou už přístupné. Kromě toho máme nově dekorované vstupní schodiště v několika tónech zelené barvy, aby připomínalo dobu 2. poloviny 19. století. Letos budeme pokračovat obnovou jídelny a přípravny. A následovat budou pánské pokoje.

Přibyly vám na hradě nové exponáty?
Máme nové exponáty hlavně v mučírně, které jsme se dlouhé roky nevěnovali. Nyní jsme rozšířili instalaci, protože je to jedna z nejžádanějších prohlídek hradu. Pořídili jsme železnou pannu, velký pranýř a spoustu drobností, jako jsou palečnice, španělská bota nebo pásy cudnosti. Všechno jsou repliky zhotovené uměleckými kováři.

A když mučení nezabere, máte venku i šibenici.
Tu jsme dostali darem, je to atrakce pro návštěvníky a připomíná, že Svojanov v minulosti držel jak právo útrpné, tak i právo hrdelní. Šibenice je ze starého dřeva a vypadá velmi autenticky. Oprátka visí, ale je s propadlem, a to jsme pro jistotu zajistili, aby nešlo otevřít.

Akce na Svojanově:
20. a 21. dubna
Jarní slavnosti

4. a 5. května
Hradní jarmark

7. a 8. června
Dny pohádek a noci běsů

29. a 30. června
Královské slavnosti

13. července
Festival akustické hudby

15. - 21. července
Řezbářské dny na Svojanově

25. - 28. července
Dny útrpného práva

3. a 4. srpna
Divadelní pouť

17. a 18. srpna
Třicetiletá válka

28. a 29. září
Svatováclavské slavnosti

25. a 26. října
Svojanovské stíny

30. 11. - 15. 12.
Královský advent na Svojanově

Hlavní novinkou jsou ale obnovené konírny před hradem.
Ty budeme otvírat na začátku května. Budova měla smutnou novodobou historii. Původně to byla konírna, později tam byl statek a ustájené krávy. Nakonec se propadly střechy a částečně i klenby, takže objekt byl v havarijním stavu. V posledních letech jsme budovu opravovali, zajistili jsme statiku, opravili střechu, dodělali klenby a v poslední fázi obnovujeme interiéry.
První obnovenou část letos otevřeme a počítáme tam s krátkodobými výstavami. Od května do července se tu bude konat výstava vyšívaných deček a nástěnek Petry Totuškové, která podpoří záchrannou stanici ve Vendolí. Na srpen plánujeme výstavu fotografií autora postiženého autismem. Výstavní sezona vyvrcholí v září a říjnu, kdy představíme repliky královských korunovačních klenotů. Ve druhé části koníren, kterou teprve čeká rekonstrukce, vznikne galerie barokních plastik z Mariánského sloupu v Poličce a půjde o stálou expozici.

Čekají areál hradu další opravy?
Zbývá nám obnovit poslední úsek hradeb před hradem pod dětským hřištěm. Nemáme už možnost získat dotaci a musíme dělat z vlastních zdrojů. A pak nás čeká velká akce, a to statické zajištění vysokých hradeb vnitřního hradu, kde se objevují praskliny. Není to nic dramatického, ale musíme to podchytit včas, abychom se vyhnuli ohromné investici.

Jak jste pokročili s žádostí o zařazení mezi národní kulturní památky?
Oslovili jsme generální ředitelku Národního památkového ústavu. Ta ale drží stanovisko pracoviště v Pardubicích, které hrad Svojanov nepodpořilo. Ředitelka nás odkázala na ministerstvo kultury. Takže budeme zkoušet dál. Vůbec nechápu, proč nechtějí, aby byl hrad Svojanov národní kulturní památkou. Z hodnocení, které jsem viděl, pro mě vyplývá, že hrad hodnotí jen jako středověké feudální sídlo, což je nepochopení naší žádosti. Svojanov jsme představovali nejen jako středověké sídlo, ale i jako objekt, kde došlo k zásadním proměnám v 19. století. A to je to unikum Svojanova, že jsou tady dva naprosto odlišné stavební styly v jednom areálu. Kombinace gotiky a empíru se nikde v Čechách neopakuje, což je v hodnocení zapomenuto.

Každou zimu se hrad mění, opravujete, restaurujete… Přitom některé státní památky čekají na opravy roky. Vydělá si na sebe hrad Svojanov?
Je to hlavně nastavením systému. Jiné památky odevzdávají svoje tržby, ty se pak přerozdělují a někdo dostane více, jiný méně. Ale u nás tržby zůstávají a všechno můžeme dát na provoz hradu a opravy. Navíc nás podporuje i majitel – město Polička. Je dobře, že investice jsou patrné a návštěvníci vidí, kam jdou jejich peníze, které zaplatí za vstupné. Systému si moc vážím, protože na předchozích pracovištích jsem ses tím víceméně nesetkal. Neživíme tým úředníků. Peníze, které utržíme, investujeme zpět do hradu a ještě máme každý rok zhruba 1,5 milionu korun na provoz od města Poličky.

Svojanov je také jednou z nejnavštěvovanějších památek v Pardubickém kraji, kam se lidé rádi vrací.
Vloni jsme měli 60 004 návštěvníků. Byl to obrovský úspěch. Když jsem před lety nastupoval, tak jsem o tom čísle snil, že by ho mohl hrad dosáhnout. Asi bychom ho nedosáhli, kdybychom neudělali silvestrovské prohlídky, o které byl obrovský zájem. Bude velký úspěch, když návštěvnost udržíme.

Hrad je spojován s několika legendami. Mimo jiné o zazděných lidech, ale k tomu se staví někteří historici skepticky. Tak jak to bylo? Zazdívalo se na Svojanově?
Není to výmysl dnešní doby. Informace se objevuje v materiálech z 19. století – ve starých publikacích, které píší o opravách hradu, tak popisují i to, jak se našly kostry a kde byly. Dá se o tom dočíst i ve Svojanovských letopisech, výpisech z dobových kronik.

Vloni jste na hradě objevili další „podezřelý“ objekt ve zdi věže. Budete ho dále zkoumat, jestli je tam skutečně někdo zazděný?
Rádi bychom, aby se do věže udělal mikrovrt a malou kamerou bych se chtěl podívat dovnitř. Nedokážu říci, jestli je tam zazděný člověk, nějaká věc, nebo jen prázdný prostor.

Má hrad další tajemství?
Myslím, že určitě ano. Pro mě je největším tajemstvím hradu studna na nádvoří, která se objevila v roce 2011 a nebyla nikdy vyčištěná. Neznáme její dno, jak je hluboká. Potápěči tu byli, ale bylo to náročné, je tam nános suti a bláta. Vytěžili asi jen půl metru. Studna byla od začátku 20. století a možná i déle překrytá, tak si myslím, že by se tam daly najít zajímavé věci.