Jednou z nich je také selská roubená usedlost v Telecím z poloviny 16. století.

Každý, kdo Telecím projíždí, nemůže přehlédnout, že je zde celá řada malebných roubených staveb. Jsou si velice podobné, jako kdyby je jejich stavitelé  budovali podle šablony. Spousta z nich je památkově chráněná. „Jedná se o čtrnáct selských dvorů, zachovalý vodní mlýn a kostel. Všechny byly památkami vyhlášené v roce 1953," upřesnil starosta obce Jaroslav Šimon.

Selské stavení

Mezi nimi je také selská usedlost s číslem popisným šestnáct, kde se říká u Roušarových, podle majitele, který chalupu koupil v roce 1903.  „Je to klasický selský dvůr, jaké byly v poličském panství všechny. Dendrologický průzkum trámů potvrdil, že byl postavený kolem roku 1552," uvedl starosta. Usedlost se nachází v části obce, kde se říká Na famíliích. „Vedle chalupy procházela hranice mezi teleckými sedláky a poličským panstvím," vysvětlil Jaroslav Šimon.

Od šestnáctého století se na gruntu vystřídala celá řada majitelů. Od narození, zhruba do pětatřiceti let, zde žila i Věra Trnková, rozená Roušarová. „Žili zde babička s dědečkem. Po nich chalupu převzal tatínek. V roubence jsme byli do té doby, než jsme si s manželem postavili dům," vzpomínala Věra Trnková.

Nové bydlení pro Trnkovi vyrostlo hned vedle jejich selského dvora, v místech, kde stávala stará malá chaloupka. „Chaloupky sedláci pronajímali lidem, kteří neměli vlastní bydlení a většinou pracovali u sedláka,"  poznamenal starosta. U všech statků stávaly takové domky. Někde byl jen jeden, jinde dva.
I když měli Trnovi kde bydlet, nechtěli se roubeného stavení vzdát. Stále k němu měli a mají silné pouto.

Silné pouto

Nechtěli usedlost prodat. Měli obavy o její osud. Ale starosti s údržbou přibývaly. „Dva roky byla prázdná. Chodili jsme větrat a topit, ale i tak jsme viděli, že chalupa chřadne," popisoval Oldřich Trnka. Čas ji pronajímali, ale nakonec přece jen svolili k prodeji. S novými majiteli se spřátelili a jak říká Věra Trnková: „Jsme jako jedna rodina."   Noví majitelé se o usedlost starají, jak si zaslouží. Veškerou údržbu provádějí citlivě,  aby zachovali její ráz.
Když byla Věra Trnková malá, tehdy ještě Věruška Roušarová,  nemyslela si, že by jejich stavení bylo přitažlivé. „Jako dítě jsem si říkala, že máme nejhorší chalupu ve vsi," posteskla si.

Přešlo pár let a stavba se právem počítá k unikátům. Původní dřevěné roubení a došky na střeše připomínají dobu dávno minulou.  Roubenka patří k nejstarším chalupám v obci a v zemi vůbec.

Z historických pramenůUsedlost č. 16 byla ve starých dobách mnohem větší než dnes, neboť její pozemky byly z větší části na začátku třicetileté války připojeny k panskému dvoru města Poličky. Podle nejstarších urbárních register panství města Poličky z roku 1552 patřily ke gruntu 4 pruty rolí a jeho cena bývala uváděna něco přes 200 kop míšenských grošů.

Léta 1552 držel tento grunt jako první známý majitel Marek Staňku…

(Z gruntovní knihy obce Telecí, zapsal kronikář a řídící školy Ladislav Horníček)