Z tohoto titulu mne zaujalo právě to slovo divoké. To neznamená, že nežije jen někde v zoo v kleci, nýbrž volně v přírodě. Někde blízko vedle nás. Zpráva mne zaujala, a tak zjišťuji další informace.

Rys ostrovid je největší kočkovitá šelma Evropy. V Čechách se v minulosti vyskytoval plošně na celém území. Patří tedy k původním druhům naší savčí fauny. Od konce středověku však dochází k jeho postupnému hubení a vytlačování. V 15. až 17. století byl rys vybit v oblastech hlavního osídlení (Polabí a dolní Povltaví), v 18. století zanikly lokální a roztříštěné enklávy ve většině pohoří. Poslední životaschopné populace přežívaly na Šumavě, v Českém lese a Krušných horách. Poslední potvrzené výskyty v těchto oblastech pocházejí z let 1814 až 1830. Udávají se i další, u nich ale existují pochybnosti. Na Moravě a ve Slezsku přežíval rys ostrovid déle, mimo jiné i díky migraci nových jedinců ze západokarpatské oblasti.

Rys je nejpočetnější velkou šelmou přirozeně se vyskytující na území České republiky a vlastně jedinou, která zde zakládá stálé populace. Po roce 1945 migrace ze Slovenska vedla k částečnému obnovení rysích populací v oblasti Jeseníků a Moravskoslezských Beskyd. V sedmdesátých až osmdesátých letech došlo k prudké decimaci nejdříve beskydské a posléze i jesenické populace pytláky, nicméně díky zvýšené ochraně a posílení migrace ze Slovenska přežily a částečně se vzpamatovaly. Zároveň došlo v 70. a 80. letech díky reintrodukčním programům (reintrodukce = proces, kdy vracíme člověkem vyhubená zvířata do míst, kde dříve volně žila) v Bavorském lese a na Šumavě k návratu rysa do Čech.

Za rysem …

Nyní je čas prázdnin, léta a k nim neodmyslitelně patří čas dovolených. Mnozí volí jako cíle dovolenkových cest pláže různých moří, jezer a rybníků, poznávací i pobytové zájezdy rozličného zaměření, turistiku i stále populárnější cykloturistiku, někdo adrenalinové sporty. Já jsem se rozhodl poznat obydlí rysa i jeho samotného. Svým způsobem vlastně tato volnočasová aktivita zahrnuje i vícero z výše uvedeného „v kompaktním balení“.

Beru si odpovídající výbavu a hlavně fotovýbavu a vyrážím směr Šumava. Zde zjišťuji, že výhodnější je pro mne její protistrana, tj. Bavorský les. Cílem je také poznat tuto teritoriální oblast pověstnou svým výskytem kůrovce a součastně se pokusit udělat nějaké foto této kočkovité šelmy. Nebudeme si nic nalhávat. Pořídit foto rysa, pohybujícího se v prostoru tisíců kilometrů čtverečních a navíc ještě více méně v noci, je nadlidský úkol a takové fotky (vyjma fotek z automatizovaných fotopastí reagujících na pohyb) ani neexistují. A jít nafotit rysa někam do zoo či nějakého jinak ochočeného – je „pod úroveň“ a chyběl by mi ten pocit „z boje“. Volím proto kompromisní řešení. Tím jsou vyhrazené teritoriální oblasti, tzv. lesoparky. Jde o původní nezměněné prostředí, podobné oborám. Rozloha, členitost a neprůhlednost terénu je dostatečná k tomu, abyste zde strávili hodiny a dny a neviděli ani rysí chlup, což se záhy také mnohdy potvrzuje.

Štěstí mi ale první den kupodivu přeje. Všímám si fotografa s teleobjektivem na stativu mířícího kamsi do skal. Připojuji se a pořizuji také své první foto spokojeně spícího rysa. Ačkoliv jsem tam čekal několik hodin, rys se ani nepohnul. Následující tři dny probíhají bez jakéhokoliv dalšího kontaktu. Až den pátý mám opět štěstí a dopoledne pořizuji své kýžené foto. V podvečer pak mám ještě jeden kontakt v dáli a vy tak máte alespoň možnost posoudit přirozenost tohoto rysího teritoria (všechno je foceno teleobjektivy).

Zajímavosti a fakta:

• Rys ostrovid je největší kočkovitou šelmou Evropy, s délkou těla až 120 cm, délkou ocasu až 25 cm, výškou v kohoutku až 70 cm a hmotností až 35 kilogramů (pouze samci, samice jsou menší). Je schopen reprodukce relativně dlouho, do 14 až 17 let věku. Ve volné přírodě se dožívá sedmnácti, v zajetí i pětadvaceti let. Zbarvení je velmi variabilní, obecně lze ale říci, že čím dále na sever rys žije, tím světlejší má srst, aby byl co nejlépe maskován v zasněžené krajině. Základní barva jeho srsti je šedá se žlutavým až rezavým zabarvením a s hnědými až červenohnědými skvrnami.

• Charakteristickým znakem všech rysů jsou trojúhelníkovité uši s černými chomáčky chlupů na konci (tzv. chvostky) a černý konec ocasu, mnoho jedinců má lícní chlupy prodloužené a utvářející licousy.

• Rys je aktivní hlavně za soumraku, na tichých lokalitách může být k vidění i přes den, kdy se rád sluní. Obyčejně však v průběhu dne odpočívá ve skalních úkrytech nebo v houštinách. Výjimkou je období říje, kdy je ve dne aktivní běžně. Samec žije samotářsky, jen v době páření se zdržuje se samicí. Říje probíhá v únoru a březnu, březost trvá deset týdnů. V květnu až červnu rodí samice dvě až čtyři mláďata, zpravidla v houštinách, skalních dutinách či pod vývratem. Mláďata se rodí slepá, vidět začnou tak po šestnácti až semdnácti dnech a kojení trvá dva až tři měsíce. Mláďata zůstávají ve společnosti matky až do další říje, matka je zprvu krmí a posléze učí lovit. Pohlavní dospělosti mláďata dosahují mezi druhým až třetím rokem.

• Ačkoliv původně rys obýval prakticky všechny lesní oblasti Evropy a Asie, současný proces znovuobnovení populace jde velmi pomalu, v mnoha místech brzděný až mařený nepřátelským postojem myslivců a pytláctvím.

• Rys ostrovid je zvláště chráněný, silně ohrožený druh. V Červené knize je zařazen mezi ohrožené druhy, je chráněn dle českých zákonů i Bernskou konvencí, která jej zařazuje mezi chráněné druhy živočichů. Ve směrnici 92/43/EEC je zařazen mezi druhy vyžadující územní ochranu a přísnou ochranu. CITES je zařazuje mezi druhy, se kterými nelze obchodovat. V České republice je rys od roku 1975 celoročně hájený, případné škody jím způsobené hradí stát (konkrétně krajské úřady). Současná legislativní ochrana vychází ze zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č.395/1992.

Víte, že…

• Rys je opravdu ostrovid? Za denního světla dokáže zpozorovat myš ze vzdálenosti sedmdesáti metrů, zajíce na tři sta metrů a srnce na půl kilometru. Zrak má však vynikající i v noci. V létě za úplňku spatří např. zajíce na 125 metrů a srnce na 300 metrů. Rovněž sluch má výtečný.

• Na Šumavě obývá jedinec rysa teritorium o průměrné velikosti 360 km2 u samců a 309 km2 u samic? Velikost teritoria v různých oblastech dosahuje 25–2000 km2, závisí na jeho úživnosti a může se měnit i během roku (v době páření se zvětšuje, samice vychovávající koťata má naopak teritorium menší).
• Pouze 20 – 80 procent útoků rysa končí úspěchem? Kořistí rysa se tak snadněji stane zvěř slabší, nemocná nebo hůře smyslově vybavená. V oblastech s trvalým výskytem rysa je srnčí zvěř ostražitější, v dobré kondici a dosahuje i větší hmotnosti.

• Podle vědeckých odhadů u nás pytláci za posledních dvacet let zlikvidovali nejméně pět stovek rysů? Toto číslo není nereálné. Když se vezme v úvahu počáteční velikost populace, pravděpodobnost reprodukce, počet mláďat na jednu samici a přirozenou mortalitu mláďat, můžeme se dobrat ještě k vyššímu číslu.

• Nikdy nebylo zaznamenáno, že by rys vyhubil svoji přirozenou kořist (pak by sám uhynul hlady). Např. dlouhodobý výzkum na Šumavě se ukázal, že úmrtnost srnčí způsobená rysem představuje jen deset procent z její celkové úmrtnosti a je v pořadí až třetím nejvýznamnějším faktorem (po odstřelu prováděným myslivci a střetu s dopravními prostředky). Ve skutečnosti má výskyt rysa velmi příznivý dopad na celou populaci srnčí zvěře. Jakkoli se mnozí myslivci domnívají, že populaci srnčí zvěře chrání, když loví rysa, je jejich nezákonná činnost spíše kontraproduktivní.

Seznamte se …

Tato krásná kočkovitá šelma se tak opět postupně stává součástí naší fauny. Pokud by probíhal reintrodukční program veleúspěšně, může se za pár let stát to, že tento velmi plachý, samotářský lovec opět bude sousedem vašich obydlí. Již zde bydlel i v minulosti, jenže my si to již nepamatujeme. Ale nebojte se, člověku se vyhýbá. Zatím tedy můžete jeho krásu obdivovat na fotografiích.

ROMAN CHRIST, JEVÍČKO