Se svojí manželkou Květou se v novém obydlí pomalu zařizují. „V pokojích se zabydlujeme. Máme svůj nábytek i obrazy. Je nám tu dobře,“ uvedl Vojtěch Jasný. Nového souseda si obyvatelé chválí. „Pan režisér má pokoj hned vedle mého. Špatně chodí, ale jinak mu to myslí. Ještě bude natáčet film,“ řekl Josef Trávníček.

VÍCE O STĚHOVÁNÍ JASNÉHO DO BYSTRÉHO NAJDETE ZDE

Chtěl by v Bystrém natočit ještě další film. „Moje paní je nemocná, tady má skvělé ošetřovatelky. Pokud mi to dovolí zdraví, chtěl bych natočit film, který se bude jmenovat „Andělé světla v oáze lidství Bystrém“. O ošetřovatelích, kteří se s mimořádnou laskavostí starají o ty, kteří to potřebují. Musím si pořídit pořádnou kameru a budu točit sám,“ vysvětloval režisér. Herci budou obyvatelé domova a ošetřovatelky.

Odjakživa točí Vojtěch Jasný filmy raději s obyčejnými lidmi. „Mnoho věcí nemohou herci dělat tak, jako lidé, kteří v tom vyrostli,“ míní režisér. Natáčením rodáků strávili filmaři v Bystrém rok. „Sžili jsme se s lidmi. Ty pravé podmínky pro tvoření filmu jsou tady, v Bystrém. Je tady talent, tvůrčí lidi. Odjakživa se sem vracím,“ uvedl Jasný.

Na natáčení filmu vzpomínají všichni. „Do natáčení se zapojila celá dědina. S chutí. Vzpomínám, jak pan Báča učil herce Brzobohatého orat. Pamatuji se, jak jsme pochovávali Matušku, který hrál statkáře,“ lovil v paměti František Kavan.


Vzpomínky na natáčení


Podle bysterského rodáka je režisér velice přístupný. „Můžete s ním mluvit o všem, prošel kus světa, ale baví se s každým,“ dodal. Zážitky nosí v srdci i ženy. „Když se natáčeli rodáci, zahráli jsme si taky. Bavilo nás to, vždycky jsem si přála hrát. Tenkrát jsem měla pětadvacet roků. Máme pana Jasného rádi. Je to velký umělec a nesmírně citlivý člověk. Známe se léta. Je úžasný,“ svěřila se Marta Jílková z Bystrého.

Bystré bylo podle Jasného dar boží. „Ve válce jsem pracoval pro britskou integraci ve spojení se sovětskými partyzány. Už jako osmnáctiletý kluk jsem organizoval různé věci. Uměl jsem perfektně německy, dokázal jsem je oklamat. Když jsem se vrátil, řekl jsem mamince, že budu už jenom filmařem, že politiku už nechci vidět. A tak se i stalo,“ vzpomínal režisér.

Město bylo před lety jiné. „Změnili se i lidé. Vše ovlivnila televize. Pořád zde ale nacházím možnost pracovat s lidmi. Snažím se poznat mladé lidi. Chci podchytit jejich zájem, aby pochopili, že filmové umění je důležitá věc. Zajímají mne i malé děti. Někdo by měl natočit o nich film, jejich dušičky jsou krásné,“ řekl Vojtěch Jasný.

A které místo má v Bystrém opravdu nejraději? „Javor na kopci. Když jsem točil návrat, stál jsem pod stromem. Objal jsem ho. Tady jsem doma. Je to symbolické místo. Ten strom je bytost, má po staletí sílu boží,“ dodal režisér.