„Musíme zajistit statiku zdiva renesančního paláce, gotických hradeb vnitřního hradu i zídek v zahradě. Jde o rozsáhlou stavbu, kterou jsme ale plánovali už delší dobu. Sledovali jsme statické poruchy a trhliny, jestli se zhoršují. Bohužel docházelo k jejich zvětšování,“ uvedl kastelán Svojanova Miloš Dempír. Na ministerstvu kultury žádali o dotaci na opravu a uspěli. Neváhali a pustili se hned do práce, dokud je hrad pro veřejnost uzavřený.

Podle statika se na trhlinách zdí podepsaly změny teploty, vlhkosti a vnitřní pnutí. Vyboulení způsobilo porušení vnitřních vazeb zdiva. „Havarijní byla velká vypouklina nad zahrádkou restaurace. Tu jsme už vloni preventivně podepřeli trámovou konstrukcí. Měl jsem opravdu strach, že by mohla část zdiva spadnout. I sami pracovníci mají obavy, až to vybourají, jak bude probíhat oprava,“ řekl kastelán. Rekonstrukce je náročná. Dělníci vrtají do masivní zdi paláce více než stovku vrtů, některé jsou dlouhé i pět metrů. Jeden pětimetrový vrt zabere hodinu, někdy dokonce dvě.

Sprejer popsal 200 let starou sochu u zámku v Litomyšli.
Vandala s lihovkou inspiroval film Gympl. RHS je na autech i cedulích

„Musíme provést zpevnění zdiva, kdy se navrtávají pět metrů dlouhé otvory. Podle zkušebních vrtů víme, že pod dvoumetrovou hradbou je v podloží pouze část hlušiny, jinak samá skála,“ vysvětlil Lukáš Novotný, hlavní dodavatel stavebních prací na Svojanově. Spolupracuje se specializovanou firmou, která má zkušenosti s podobnými zásahy na památkách. Sanovala už mimo jiné opěrnou zeď v Letovicích pod bývalým hlavním tahem do Brna. Za sebou má také obnovu zdi zámeckého parku ve Slavkově. Na Svojanově využívá firma zavrtávací ocelové tyče, které poslouží jako výztuže, a speciální cementovou směs. „Tím dojde k propojení zdiva se skalním podložím a prostory, kde jsou zásypy mezi zdivem a skalním masivem. Menší trhliny dělníci zpevní injektážními trubkami. Zdivo vyčistí vzduchem, vodou a hloubkově zaspárují cementovou maltou, která všechny nedostatky i uvnitř hradby zalije. „Všechna zajištění by měla zajistit životnost zdí pro další generace,“ dodal Dempír.

Covidová pandemie se už rok podepisuje i na provozu památek. Kastelán Svojanova nyní vůbec neví, kdy se na hrad budou moci vrátit turisté. „Kdyby byla normální doba, už bychom měli dva měsíce otevřeno. A to jsou měsíce, kdy jsme mívali největší návštěvnost. Lidé jezdili hodně již v březnu a dubnu. Chybí nám peníze ze vstupného,“ podotkl Dempír s tím, že ani nemají nárok na žádnou kompenzaci od státu. Hrad totiž patří městu Polička a je veden jako příspěvková organizace. Dokonce nedosáhnou ani na proplácení testů na covid-19 pro zaměstnance od zdravotní pojišťovny. Přesto se Miloš Dempír nevzdává a usiluje o kompenzace společně s dalšími kastelány v rámci Asociace nestátních otevřených památek.