Ředitelé: Na hlídání by byli třeba lidé

Smrt žáka obchodní akademie ve Žďáru nad Sázavou Petra Vejvody rukou schizofrenické ženy bude mít za následek nejen větší ostražitost dětí, ale Česká školská inspekce se rozhodla řešit také kvalitu zabezpečení na školách. Podle jejího vedení chce namátkově vyslat do školských zařízení kontroly, které se tímto tématem po tragické události z Vysočiny mají zabývat. „Česká školní inspekce v rámci komplexní inspekční činnosti vždy provádí také kontrolu bezpečnosti a ochrany zdraví. To se děje zcela standardně již několik let. Není to tedy tak, že bychom otázku bezpečnosti řešili až nyní, po incidentu ve Žďáru. Ten aktuální vládní úkol má však za cíl poskytnout vládě aktuální informaci o základním zabezpečení s cílem poskytnout informace pro následná opatření," tvrdí náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys s tím, že v takovém rozsahu v jeden čas podobná tematická inspekce ještě realizována nebyla.

Jde o náhodu

Připraveni už jsou na to také ředitelé základních škol ve svitavském okrese. „Zatím nás však nikdo nekontaktoval a nemáme ani zprávy o tom, co přesně chtějí kontrolovat," říkají svorně. Podle některých z nich je případ ze Žďáru nad Sázavou absolutní výjimkou a jen těžko se dá s něčím srovnávat. „Ve školství už pracuji třicet let, ale toto je vůbec poprvé, kdy se odehrál útok podobného typu. Jde podle mého o naprostou náhodu. Ani nedokážu pochopit, proč si ta žena vybrala právě školu," říká Eduard Střílek, ředitel Základní školy Na Lukách v Poličce.

Zato jeho jevíčský protějšek Miroslav Parolek je přesvědčený o tom, že podobné případy se mohou odehrát kdekoliv a kdykoliv a je také potřeba jim věnovat pozornost. „Pokud přijede do jakéhokoliv města cvok či pedofil, může se to stát," míní Miloslav Pavel s tím, že podobně choré lidi jako jsou schizofrenici či lidé postižení pedofilií ihned nikdo nepozná, natož dítě.

„Když se zeptá, kam chodí a že mají pěknou školu, do níž by se rád podíval, tak ho klidně pustí až do samotného nitra třídy. Když to s dětmi někdo bude umět, koupí si je za hezké řeči. A když to bude duševně nemocný, není ochrana proti tomu, aby se nějakým způsobem do školy nedostal," dodává.

Ve Žďáru totiž také fungoval dozor. Podle ředitelů však není ani při dobré vůli a nynějších podmínkách sebelépe zabezpečit, že nikdo nepronikne do školy, či se nemůže zmocnit dětí tak jako se to stalo při nedávné tragické události. „Při našich zkušenostech člověk ví, že ranní pohyb žáků, je tak velký, že se tomu, co se stalo, nemůže zabránit nikdo. Jen u nás chodí rodiče s dětmi od šesti hodin do školky, žáci školy dojíždí třeba i v sedm hodin. Nejsme schopni tam držet dozor od šesti hodin od osmi, než se žáci dostanou do tříd, aby tu nenastal pohyb cizích osob," uvědomuje si ředitel poličské základky Na Lukách Eduard Střílek. Ve svitavské základní škole na Náměstí míru navíc zvýšili bezpečnostní opatření. Přesto si ředitelka Věra Hanusová stejně jako její kolegové myslí, že ani to stačit nemusí.

„Jsme přesvědčeni o tom, že ochrana objektu, ať už je to školské či jiné zařízení, se zkrátka nedá. Bezpečnost je nějakým způsobem nastavená už dlouhá léta a jen jsme si připomněli a zdůraznili žákům i zaměstnancům, co mají dělat a aby nám také rodičovská veřejnost nevstupovala za zavřené dveře školy a používali zvonek, kde vidíme přicházející osobu," vyjádřila svůj názor Věra Hanusová.

Podle ní zkrátka musejí pravidla ochrany a bezpečnosti a přístupu do školy platit pro všechny stejným způsobem. Po události okamžitě reagovali a zaměstnance školy na Náměstí míru i žáky seznámili s tím, jak mají postupovat a nevpouštět nikoho do prostor zařízení.

Bezpečnost pokaždé jinak

Bezpečnost se na školách se liší v každém městě okresu zařízení od zařízení. Například právě v Poličce Na Lukách využijí přístup do školy pomocí čipových karet. „Máme tu čipový systém, takže se sem jen tak někdo nedostane. Ale po určitou dobu je škola otevřená, potom zavřená," připomíná Eduard Střílek.

Jenže každý systém, i tento má svá úskalí a pokud by chtěl někdo ohrozit na životě děti či zaměstnance, také se to může stát. „Vydáváme obědy také pro cizí strávníky už okolo jedenácté hodiny. A ty třeba ani neznám. Mají čipy, „čipnou" se. Ale co když s nimi půjde někdo jiný. To není možné uhlídat," zamýšlí se Eduard Střílek.

To v litomyšlské Základní škole U školek mají zato ochranu na minimální úrovni. Pokud by se někdo chtěl dostat do školy, musí zazvonit na zvonek, spojit se s vedením školy, které kontroluje, kdo přichází. „Ráno do osmi hlídá také školník. Uvítali bychom kamerový systém, protože kolikrát není pořádně slyšet, kdo je u zvonku," upozorňuje ředitelka školy Miroslava Jirečková. Momentálně se tedy i potencionálně nebezpečná osoba může nahlásit jakkoliv a vedení nemá šanci zjistit, o koho přesně jde.

Vynakládají peníze

Jevíčská základní škola je zato chráněná i díky renovaci. „Teď probíhá velká rekonstrukce školy a od některých vchodů nemáme ani klíče. Vstup je tak komplikovaný už pro naše zaměstnance a co teprve pro cizí. Máme provizorní zvonky a paní ekonomka či zástupce otevírá a ptá se na totožnost. U družiny zase pouští žáky vychovatelé," popisuje současný stav ředitel Miloslav Parolek. Na návrh rodičů také v minulosti posílili ochranu před možným nebezpečím.

„Řešíme bezpečnost nyní videotelefonem po návrhu rodičů, aby všichni věděli, komu děti z družiny pouštíme," vysvětluje šéf školy v Jevíčku. S názorem ředitelů na bezpečnostní opatření a tím, že každá ochrana může mít mezery, souhlasí také Česká školní inspekce.

„Ani sebelepší bezpečnostní opatření nedokáže stoprocentně zamezit podobným excesům. Obecně lze říci, že naprostá většina škol vynakládá na zajištění bezpečnosti žáků poměrně značné úsilí," dodává náměstek ústředního inspektora Ondřej Andrys. Výstupem této tematické inspekce podle něj bude právě podklad pro doporučení v rámci standardizace bezpečnosti ve školách a školských zařízeních, pro přípravu obecně závazné vyhlášky, případně pro další opatření. Těmi by mohly být například dotační programy.

Pomohl by vrátný

Jak je vůbec v rámci možností zlepšit ochranu? Podle ředitelů můžou zafungovat právě čipy, anebo kamera, na níž jasně uvidí, kdo vchází do školy. „Ke kamerovému systému po celé škole bych se nepřikláněl. To už bychom začínali fungovat jako policie, a to by nebylo správné," myslí si Eduard Střílek ze Základní školy Na Lukách.
„Pokud někdo vymyslí univerzálnější systém ochrany a bezpečí školy i žáků, ráda ho zrealizuji," přemýšlí Miroslava Jirečková z litomyšlské školy U Školek. Na daleko důslednější prostředky a opatření by musel přispět stát, který by musel dát do oběhu velké množství peněz, aby tak pokryl většinu škol.

Eduard Střílek si myslí, že takovým událostem jako nyní bylo možné zabránit jedině tehdy, kdyby školu hlídal člověk se zbraní a k dispozici by byl detekční rám, který zjistí, zda u sebe osoba nemá zbraň.

„Na člověka, který by hlídal, by musel dát peníze jedině stát. Pokud by tu byl hlídač na jednu dvě hodiny ráno a od jedenácti hodin do čtyř. To už je skoro plný úvazek při průměrném platu pětadvacet tisíc, odvody, plus pořízení rámu. Když nám někdo dá půl milionu na rok, tak se to zajistí. A v celé zemi je čtyři tisíce škol, a to už bychom se pohybovali v miliardách," hodnotí případné náklady.

Praktičtější by byl jiný způsob, který popisuje jeho protějšek Miloslav Parolek. „V jedné škole v Brně byla normální vrátnice a vrátná. To je patrně nejbezpečnější. Škola už tak byla vybudovaná. Je tu pracovnice, která na děti zároveň dohlíží a k tomu také pouští do školy návštěvy a další lidi. Lidský faktor může být ten jediný, kdo to může ohlídat. Není totiž možné, aby se cizí lidé pohybovali po škole," líbí se mu tato struktura školy. Podobný postoj zastává také ředitelka svitavské základky Věra Hanusová.

„Nevím, jestli do budoucna budeme přecházet na čipy. Nevím, jestli do budoucna budeme zvyšovat ostrahu. Vyplatilo by se, kdyby tam seděla osoba, která tu bude sedět osm hodin denně. Pak by to bylo perfektní, ale to vám nikdo nezaplatí," přiznává. „Chce to vrátného, který bude kontrolovat každého," uzavírá Eduard Střílek. Docílí po kontrolách školy nakonec i tohoto opatření a pomůže stát? To ukáže až sondáž inspekce ve školách od mateřinek až po vyšší odborné, která bude naslouchat ředitelům.