Lymská borelióza a encefalitida, které přenáší, mohou v krajních případech nemocné dokonce ohrozit na životě. Jistě tušíte, že řeč je o klíštěti obecném, jehož výskyt v letních měsících pravidelně roste.

Klíšťata má v pobočce krajské hygieny v Ústí „na starosti“ vedoucí okresního protiepidemického oddělení Marta Pavlová. Orlickoústecký region je sice, co se týká výskytu infikovaných klíšťat, pod republikovým průměrem, vyloženě bezpečné časy jsou ovšem i zde minulostí. „Myslím si, že počet nemocných v posledních letech nějak výrazně nevzrostl. Problém je spíš jinde. Onemocněli nám lidé, kteří evidentně nevycestovali z okresu. Dříve jsme v rámci východních Čech patřili mezi místa, kde klíšťata nebyla encefalitidou infikována. Poslední dva tři roky nikoliv,“ říká Marta Pavlová pro Deník s tím, že o konkrétní rizikové skupině se mluvit nedá. „To spíš záleží na činnosti, kterou lidé dělají, nikoliv věku,“ hovoří o možnosti nákazy, které lze v případě klíšťové encefalitidy předejít očkováním. Přestože se aplikace první vakcíny doporučuje na podzim, pozdě není ani nyní.

V případě druhé nebezpečného onemocnění přenášeného klíšťaty, a sice lymské boreliózy, preventivní očkování k dispozici není.

„Encefalitida je virové onemocnění, borelióza bakteriální. Proti ní zatím neexistuje vakcína,“ upozorňuje na důležitý rozdíl Marta Pavlová.

„Zaručených“ způsobů jak se zbavit klíštěte, pokud se již přisálo, existuje celá řada. Zkušená hygienička ovšem říká, že na technice v tomto případě příliš nezáleží. „Je jedno, jestli klíště vykývete nebo nějak vytočíte, ono nemá žádné závity. Hypostom, kterým používá, se podobá harpuně, má zpětné zuby po celém obvodu,“ popisuje Pavlová a pokračuje: „Důležité je klíště vydezinfikovat, než s ním začnete manipulovat. Je velká šance, že už tím je usmrtíte. Po odstranění, na což jsou dnes výborné plastové pinzety, ranku znovu vydezinfikujte. Nejlepší je preparát s jódem, u něho je výhoda, že barví. Poznáte, že jste dezinfekci dali na správné místo.“

Že klíště neskáče ze stromů, jak praví lidové pověry, je dobře známý fakt. Nejčastěji se vyskytují na pomezí lesa v podrostu nebo křovinách.

Zajímavostí ovšem je, že z roztoče se postupem času stává malý „horolezec“. „Dřív se uvádělo, že se klíšťata vyskytují do sedmi set metrů nad mořem, pak devět set. Teď jsou i v Krkonoších i v tisíci metrech,“ zmiňuje zajímavý posun Marta Pavlová.

Vedoucí protiepidemického oddělení doporučuje jako účinnou prevenci, kromě obvyklé prohlídky po každé procházce, rovněž repelenty. K mání jsou preparáty na tělo, oblečení či kombinované. „Výrobci udávají způsob použití i dobu účinnosti od tří, čtyř hodin na kůži po den, dva až týden,“ uzavírá ústeckoorlická hygienička.

JAN POKORNÝ