„Zneužívání k jednostranné propagaci místního 'náčelníka' občas dosahuje absurdní podoby,“ tvrdí autoři tři roky staré analýzy radničních periodik Martin Kameník a Oldřich Kužílek. „Hlavním problémem je, že dostatečně neslouží místnímu společenství, za jehož peníze je vydáván, a naopak je vedením radnice zneužíván k deformaci demokratických procesů a k omezení soutěže názorů politických sil a veřejné diskuse,“ upozorňují autoři.

Periodika podle analýzy mají silný vliv na mínění čtenářů. „Jejich spojení s radnicí vyvolává vysoký pocit důvěryhodnosti. Jsou velmi čtena a vzhledem k praktickým 'místním' informacím budí dojem serióznosti. Díky dotaci z veřejných prostředků a exkluzivitě informací z radnice obvykle pracují absolutně bez konkurence,“ dodávají.

Z veřejných rozpočtů

Informační zpravodaje vydává skoro každé město nebo větší obec. Většinou vycházejí pravidelně, nejčastěji s měsíční periodicitou. Jsou vydávány v mnohatisícových nákladech a radnice je financují z veřejných rozpočtů. Obyvatelům měst a obcí je místní samosprávy distribuují do schránek zdarma.

Z radničních periodik vycházejících na Svitavsku zahrnuli autoři do analýzy pouze Jevíčský zpravodaj. Z hlediska ekonomických nákladů přepočtených na obyvatele byl Jevíčský zpravodaj ze všech 77 porovnávaných periodik nejdražší. Roční náklady se vyšplhaly na 166 korun na občana.

V loňském roce už to bylo o něco méně. Při ročních výdajích necelých 260 tisíc na vydávání zpravodaje připadá na jednoho občana Jevíčka 91 korun. Podobně je na tom Polička, kde vychází Jitřenka. Roční výdaje z městského rozpočtu na vydávání zpravodaje dosáhly 820 tisíc. Přepočteno na počet obyvatel připadá na občana 94 korun.

Moravskotřebovský zpravodaj (59 korun) a litomyšlská Lilie (49 korun) jsou zhruba na polovině této částky. Nejnižší náklady na vydávání zpravodaje mají Svitavy. Při ročních výdajích 368 tisíc vychází Naše město na občana na 22 korun. Za poslední čtyři roky se městu podařilo snížit náklady na vydávání zpravodaje téměř o polovinu. V roce 2014 vynaložila radnice na výrobu Našeho města 673 tisíc a v dalších dvou po sobě jdoucích letech každý rok o sto tisíc méně. Náklady na vydávání radničních periodik samozřejmě ovlivňuje počet stran, kvalita papíru i to, zda jsou tištěné barevně nebo černobíle. Jako nejdražší vychází z toho pohledu poličská Jitřenka.

O tom, jaké texty se v radničních zpravodajích objeví, rozhodují redakční rady. Podle zjištění autorů analýzy radničních periodik jsou většinou složeny ze zastupitelů nebo představitelů úřadu samosprávy, starosty, radních, tajemníka a zaměstnanců. „V průměru třetina členů redakčních rad je v trvalém střetu zájmů, jelikož členstvím v radě mohou ovlivňovat obsah periodika, které referuje o činnosti úřadu. To může mít negativní vliv na cenzurní praktiky a omezování plurality názorů v obsahu zpravodajů,“ upozorňují. Personální složení podléhá politickému rozložení sil a nepřipouští žádné členy z řad opozice.

A tento model funguje i ve většině radničních periodik na Svitavsku. Z šesti členů redakční rady Moravskotřebovského zpravodaje jsou s městem, kromě starosty Miloše Izáka (ČSSD), spojeni tři z nich – tiskový mluvčí, úřednice odboru majetku a zaměstnankyně kulturních služeb. Další dva, Marie Blažková a František Matoušek, jsou členy komisí města.
Podobné složení má redakční rada svitavského zpravodaje Naše město, ovšem s tím rozdílem, že v ní nesedí nikdo z radních. Zastupitele reprezentuje ředitelka muzea Blanka Čuhelová (Sdružení pro město Svitavy). Vedle tiskové mluvčí jsou členy opět úředníci a zaměstnanci města.

Nejpočetnější redakční radu má Jevíčský zpravodaj. Z deseti členů tři zastupují obce Jaroměřice, Biskupice a Chornice, které mají ve zpravodaji svou stránku. V radě zasedá místostarosta Miroslav Šafář (Naše Jevíčko), úředníci města a zaměstnanci příspěvkových organizací. „Máme čtyřbarevnou radu, složenou ze zástupců čtyř volebních uskupení. Každý z radních má možnost vyjadřovat svoje názory nebo glosy k dění ve městě v pravidelné rubrice," upřesňuje Miroslav Šafář.

O něco transparentnější je redakce litomyšlské Lilie. Nemá redakční radu, ale mediální výbor, který je volen zastupiteli. V jeho čele stojí místostarosta města Josef Janeček (ODS), zastupitele reprezentuje Marek Novohradský (ČSSD). Ve výboru je rovněž David Edlman (Generace 89).

Není zájem

V poličské Jitřence je ve čtyřčlenné radě s městem spjata pouze tisková mluvčí Naděžda Šauerová. „Členy schvaluje městská rada, každá strana má právo nominovat člena, zároveň má každý občan právo požádat o schválení. O práci v redakční radě však není zájem,“ vysvětluje šéfredaktor Jitřenky Ivo Janeček.

Podle vyjádření vedení měst, která radniční periodika vydávají, jsou pluralita názorů a publikační možnosti pro opoziční zastupitele ve zpravodajích zajištěny. Přesto však občas ke sporům dochází. Naposledy v Moravské Třebové, kdy starosta Miloš Izák odmítl zařadit do zpravodaje článek opozičních zastupitelů ze Sdružení Srdcem Třebováci.

„Každý politický subjekt v zastupitelstvu má možnost psát do pravidelné rubriky, čehož někteří politici hojně využívají. V případě, že se příspěvek může dotknout cti či dobrého jména některých institucí či osob, dáváme prostor dané straně k vyjádření,“ přibližuje litomyšlský mluvčí Michele Vojáček. „Z poslední doby si vybavuji pouze jeden případ, kdy došlo k neotištění příspěvku do politické rubriky, který byl dle názoru výboru v rozporu s novelou volebního zákona do Poslanecké sněmovny,“ říká.

Stejný přístup uplatňují i v poličské Jitřence. „Platí pravidlo, že pokud se příspěvek týká konkrétní osoby, dotyčný má právo se k článku vyjádřit ve stejném čísle Jitřenky," potvrzuje šéfredaktor Ivo Janeček.

„V jednom případě jsme upustili od článku, kterým pisatel nevhodně hodnotil práci městské policie, která mu domlouvala v nějaké záležitosti. Článek působil jako nemístná bagatelizace práce městské policie, jejíž práce si vážíme,“ říká jevíčský místostarosta Šafář.