„Tyto prostory nesplňují běžné standardy prohlídkových tras. Chybí tam osvětlení, některé části jsou nebezpečnější, protože na historických schodištích třeba není zábradlí. Nejsou proto vhodné pro masovou turistiku. Není možné, abychom tam šli každou hodinu s větší skupinou lidí,“ sdělila kastelánka Zdeňka Kalová.

Prohlídky připravili na zámku v Litomyšli společně s architektkou Eliškou Rackovou z Národního památkového ústavu a vybrali ty nejzajímavější části zámku. Turisté se tak podívali do starého paláce Kostků z Postupic, prošli se po historických schodištích a viděli původní krovy na půdě.

Prohlídka končila v saletu v zámecké zahradě, který je ze stejného období jako zámecké divadélko.

Kastelánka Zdeňka Kalová odemyká dveře v rohu nádvoří a stoupáme do tzv. mezipatra. Turisté se sem dostanou jen výjimečně. „Je to nejstarší část zámku, ze 16. století. Jde o mezipatro, pozůstatek původního gotického hradu Kostků z Postupic. Využívalo se pro skladování nebo ubytování řemeslníků a dělníků,“ přibližuje historik Ondřej Vobejda a baterka posvítí na plůtky čárek. Nejde ale o počet piv, jak se může zdát. „Čárky značí počet pytlů nebo nějakého materiálu,“ podotýká historik. Kromě čárek se na zdech nacházejí i jiné nápisy nebo malůvky. Ty jsou k vidění také na půdě zámku.

Až na půdu

Po příkrých historických schodech vyjde výprava na druhé arkády a následně na půdu. Nad hlavou máme jen trámy a tašky. Půdy jsou prázdné a uklizené. „Takhle prázdné ale vždy nebyly. Část prostor se využívala v minulosti pro skladování. Půdy jsme vyklidili a upravili, aby reprezentovaly svoji vzácnost. Třeba krov nad spojovacím křídlem je datovaný do roku 1635. Takže strom, ze kterého byly udělány trámy na této půdě, byl poražen v témže roce. Je to jeden z nejstarších krovů na hradech a zámcích v republice,“ upozorňuje kastelánka Kalová.

Občas se na půdě objeví prvky ze štítů zámku. V jednom místě leží hromada střepů. „Jednou z nich restaurátoři zase složí kachlová kamna,“ podotýká Ondřej Vobejda.

V minulosti se návštěvníci mohli podívat na Litomyšl ze zámecké věže. A tu možnost zřejmě zase dostanou. „Uvažujeme o tom, ale záleží, jestli se vyklidí bývalé zámecké kuchyně, které slouží dnes jako depozitář zámeckých kulis. Tam je totiž nejpřijatelnější vstup do věže. Pak nebude problém znovu zámeckou věž otevřít,“ vysvětluje Zdeňka Kalová.

Zámek v Litomyšli má i jiné zajímavosti. Historik Ondřej Vobejda vyvrací zažitou informaci, že na fasádách zámku je osm tisíc psaníčkových sgrafit. Není to pravda. „Spočítal jsem je. Je jich pouze pět tisíc. K omylu došlo zřejmě výpočtem plochy zdí, která je zhruba osm tisíc metrů čtverečních, ale nikdo třeba neodečetl plochu dveří a oken,“ tvrdí historik a doporučuje si sgrafita řádně prohlédnout. Možná tam stejně jako on najdete bagr, milence, žebříky, malířské štětky nebo kladivo. „Některé motivy se nedochovaly a při obnově v 70. a 80. letech dostali umělci u psaníček, která nejsou tolik vidět, volnou ruku,“ dodává Vobejda.

Za závěsy

Netradiční prohlídky zámku v Litomyšli se budou brzy opakovat. Ponesou název Za závěsy. „Zrestaurovali jsme soukromý pokoj ve východním křídle. Při prohlídkách Za závěsy si budeme povídat o funkčnosti soukromých pokojů, koupelnách, WC nebo o tom, jak se na zámku topilo a kolik bylo služebnictva,“ přibližuje kastelánka. Prohlídky se uskuteční o víkendu 10. a 11. srpna.