Opeřenci přelétají nad Svitavskem. Putují z Afriky, Středomoří, Skandinávie nebo Sibiře

„Svitavsko vytváří svými geografickými podmínkami prostor, který ptáci využívají při cestách například z Afriky, ze Středomoří, Skandinávie nebo severozápadní Sibiře,“ říká přírodovědec Jiří Mach. Podle ornitologů je region také velmi dobrou cestou, kudy ptáci z jižních oblastí Evropy putují do teplého Polabí. Na jaře se zde proto objevují třeba dudci. Některé jiné druhy se přitom touto „bránou“ pokouší šířit severním směrem, třeba konipasi citrónoví, vlhy pestré nebo žluvy hajní.

Změny prostředí

Díky tomu, že člověk čím dál více zasahuje do krajiny, mění se také prostředí, ve kterém ptáci žijí. Podle odborníků je často problematické určit příčiny úbytku nebo naopak nárůstu výskytu ptačích druhů. „Je tomu tak například u racka chechtavého, který mizí z našich rybníků stejně tak rychle, jako se kdysi objevil. Populace orlů mořských či volavek popelavých u nás naopak roste,“ říká přírodovědec Mach. S přirozeným úbytkem ryb, které se stanou potravou vodních ptáků, rybáři počítají. „Násady dáváme raději o něco více. V blízkosti vodních ploch na Poličsku je totiž často vidět právě volavky,“ říká hospodář rybářského sdružení Jaroslav Martinů.

Někteří ptáci přivykli blízkosti člověka. V městském prostředí začaly žít ve větších počtech třeba straky obecné. Častými opeřenými obyvateli historických center měst jsou zdomácnělí holubi skalní. Zastupitelé se brání jejich množení. V Moravské Třebové lidé zavírají vikýře a půdy, aby tam opeřenci nemohli hnízdit. Navíc na římsách nově rekonstruovaných fasád instalovali bodce.
Díky moderní architektuře a nové parkové výsadbě také mizí místa vhodná pro hnízdění vrabců domácích. Zástupců tohoto dříve hojného ptačího druhu ubývá.

Zpívají již tažní špačci obecní, skřivani polní, pěnkavy obecné, drozdi zpěvní i další druhy, které u nás přezimují (zvonek zelený, sýkory nebo hrdlička zahradní).
Na rybnících jsou k vidění již konipasové bílí, labutě velké, strnadi rákosní, lysky černé nebo poláci.
Při tahu na sever zde zaznamenáváme kormorány velké, ostralky štíhlé, husy běločelé a polní, hoholy severní, hvízdáky euroasijské nebo čírky obecné. Na polích a v mokřinách se ve větších hejnech objevují čejky chocholaté nebo táhnoucí kulíci zlatí.