Před rokem vyhnal bouřlivě diskutovaný a dlouho odkládaný zákaz kouření vyznavače tabákových výrobků a nenapravitelné nikotinisty z hospod na veřejná prostranství.

Podle pětasedmdesáti procent respondentů z Pardubického kraje, které Deník oslovil, se protikuřácký zákon v praxi osvědčil. Opak si myslí zbylá čtvrtina. Ovšem pro zmírnění striktních pravidel novely by hlasovala celá polovina oslovených. Vrátit se z hospody a nezapáchat cigaretovým kouřem si většinou pochvaluje i část zapřisáhlých kuřáků. „Jediná výhoda toho je, že člověk alespoň nesmrdí,“ usmívá se pětatřicetiletá žena dlouze potahující z tenké cigarety před jednou ze svitavských restaurací. Se zákazem kouření nesouhlasí, ale s návratem ke stavu před přijetím zákona rovněž.

Zmírnění, o kterém se mezi zarytými odpůrci zákona diskutuje, by se nebránila. „V restauracích, kde se podává jídlo, by se kouřit nemělo, ale v hospodách a barech, ve kterých se nevaří, je současná úprava příliš přísná,“ domnívá se žena.

Pro úplné zrušení zákona je podle ankety Deníku pouhých osm procent respondentů z Pardubického kraje. Pokuřující hloučky jsou ale pro převážnou většinu oslovených problém. Vadí téměř každému sedmému oslovenému v Pardubickém kraji z deseti. Nejde jen o cigaretový kouř, i když ten je nepochybně hlavní příčinou většinového postoje. Kouření před pohostinskými zařízeními sebou přináší i hlasitý hovor, který namnoze neutichá ani po policejní hodině.

Potíže s hlukem řešili necelý půl po uzákonění zákazu v malohanáckém Jevíčku. „Kouření na ulicích před restauracemi obtěžuje obyvatele okolních domů. Strážníci městské policie řeší rušení nočního klidu a znečišťování veřejných prostranství,“ uvedl starosta Dušan Pávek. „Máme tady bar, kde je hluk enormní. V té uličce je výrazná akustika. Lidé si chodí zapálit ven a samozřejmě nechodí po jednom, ale jde celá skupinka. Komunikují mezi sebou a čím víc alkoholu v sobě mají, tím jsou hlučnější,“ řekl velitel městské policie Dušan Tejkal.

Není tajemstvím, že přísná protikuřácká novela se nelíbí i některým nekuřákům. Spolu s uživateli státem zdaněné legální drogy, jakou tabák nepochybně je, vidí v rok platné reglementaci omezování svobody. „Jednou rukou stát kasíruje do rozpočtu peníze z prodeje cigaret a druhou na nás ukazuje prstem a mravokárně nás za to, že kouříme, pohlavkuje, jako malé děti, které tatínek přistihl tajně kouřit za barákem,“ myslí si dlouhovlasý starší muž svírající v zažloutlých prstech napůl vykouřenou doutnající cigaretu.