V Poličce mají s velkou vodou bohaté zkušenosti. Naposledy totiž řeka vystoupila z břehů letos na jaře, když sníh začal intenzivně tát. „Ve středu odpoledne jsem začal objíždět rybníky a sledoval průtoky. Kdyby deště v noci neustaly, začali bychom upouštět vodní nádrže,“ řekl starosta Jaroslav Martinů. Naštěstí to nebylo nutné. Přestože je město na potopy celkem připravené, starost zastupitelům dělá Bílý potok. Studii na zvýšení kapacity ale již mají radní k dispozici. Podle Jaroslava Martinů není důležité jen to, kolik nádrže mohou zadržet vody, ale také zkušenosti. Díky nim totiž umí Poličští lépe situaci odhadnout a na vodu se včas připravit.

Velké povodně před dvanácti lety potvrdily, že protipovodňová opatření jsou nezbytná. Od té doby vznikly suché poldry a v některých místech upravili koryta řek a potoků. V současné době probíhají změny v okolí Svitav. Vloni na začali vodohospodáři s Lačnovským potokem. Kapacitu koryta zvýší ještě letos. „Obtížnější situace je v přípravě závěrečné etapy protipovodňových opatření na řece Svitavě. Doposud jsme se správcem toku, Povodím Moravy, nedohodli další postup,“ sdělil Marek Antoš, vedoucí odboru životního prostředí svitavské radnice.

Poldry zachytí vodu

V současné době odborníci pracují na návrzích čtyř poldrů a záchytného příkopu v katastru Hradce nad Svitavou. Rovněž uvažují o poldru na Studeném potoce ve Svitavách. Tato opatření ochrání před povodněmi kromě Svitav také Rozhraní, Brněnec, Březovou nad Svitavou a Hradec nad Svitavou. Svitavští využili zpracovaný projekt pro přípravu dalších dvou poldrů. Ty zachytí vodu v horním povodí řeky Svitavy na konci průmyslové zóny v Lačnově a mezi pískovnou a vodárenským lesem.

První plán protipovodňových opatření pro Litomyšl vznikl již před dvaceti lety. Část z nich již byla zrealizovaná, další se plánují. Na protipovodňové úpravy na Loučné došlo také před sedmi lety. „Projekt komplexního řešení při rozvodnění Loučné je rovněž hotový. Čekáme na vyjádření Povodí Labe. Pak budeme žádat o dotaci,“ sdělil místostarosta Litomyšle Jan Janeček.

Město v údolí

Jelikož však Litomyšl leží v údolí, voda sem po přívalových deštích může přitéct i jinudy než korytem řeky. Na severovýchodě města již stojí Primátorská hráz. Avšak stále ještě může voda do města ze strání u silnice na Poličku. Nedořešená je také situace u podniku Vertex.

Moravskotřebovští usilují o suchý poldr mezi Boršovem a Útěchovem. „Komplikace způsobují chybějící souhlasy majitelů pozemků. Projekt je ale připravený,“ vysvětlil vedoucí odboru životního prostředí moravskotřebovského městského úřadu Pavel Báča. Podle něho však v širším okolí města dochází po velkých deštích k erozi půdy.

Začátek léta je ve svitavském okrese s velkou vodou spojován poměrně často. Zdeněk Vandas z Litomyšle v cyklu Historie Smetanovy Litomyšle vzpomíná, že se v roce 1997 povodeň přihnala dva dny po skončení festivalu. Průtrž mračen způsobila lokální povodně také vloni v červnu. V Březové nad Svitavou se ucpala kanalizace. Ve Vítějevsi hasiči čerpali vodu ze sklepa základní školy a v Městečku Trnávka se vytvořilo jezero.