VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Primář: Pojďme volit současnost i budoucnost

Litomyšl - Právo volit a případně i být volen, patří k základním právům každého občana demokratické společnosti.

25.5.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Karel Rozehnal

Nebylo tomu tak ale vždy. Bohužel či bohudík (podle úhlu pohledu) patřím již ke generaci, která zažila volby i za předchozího režimu. Právo volit znamenalo ve skutečnosti povinnost a neúčast ve volební místnosti by tehdy mohla ohrozit dokončení mých studií. Tento paradox si nynější mladá generace již těžko dovede představit. Samotná volba pak byla fraškou, neboť popírala samotný obsah tohoto slova- člověk nevolil podle vlastní úvahy a nevybíral z více variant.

Byla jen jedna volba! Jak dobře je, že dnes můžeme opravdu volit tu cestu, kterou se chceme vydat, na to leckdy zapomínáme. Můj nejstarší syn půjde letos k volbám poprvé. Půjde, věřím tomu, protože právě mladá generace si musí uvědomit, že volbami volí svoji budoucnost. Nezapomínejme, že volby nejsou jen volbou v současnosti, ale i volbou, jak budeme žít v budoucnosti. V jakém stavu zanecháme svým dětem či vnoučatům naši obec, město či celou republiku. Řídit se heslem po nás potopa, je bezohledné. ,,Projíst“ dnes budoucnost našich dětí, přesně to zažívají nyní v Řecku. Myslím, že mnoha Řekům (a samozřejmě ani nám) ještě nedochází rozměr dopadu jejich hospodaření na další generaci. Stejně tak mne děsí fakta z našich zpráv. V nich se rovněž dozvídám, že dluh, který ze státního rozpočtu připadá na moji pětičlennou rodinu dosahuje již tři čtvrtě milionu korun! Dluh, který každému z nás nadělali politici svým rozhazovačným a nezodpovědným způsobem hospodaření. Jsou to snad dluhy, co chceme předat svým dětem do vínku? Každá domácnost se snaží hospodařit tak, aby nepřišel exekutor. I rozumní zastupitelé se snaží hospodařit ve svých obcích tak, aby je nedovedly ke kolapsu. Jsou samozřejmě i výjimky, kde velikášské a nezodpovědné chování její reprezentace vede obce k bankrotu. Proč tomu ale není tak na těch nejvyšších úrovních? Líbivá hesla a populismus zatím vítězí!

Ano, to slovo zatím tam musí být. Protože nikdy a nikde nevítězil donekonečna. Historie by nás měla poučit. Chceme jí ale naslouchat? Minulé století má mnoho takových příkladů. Uvedu zde jen ty nejdrsnější a nejpoučnější. Na západ od našich hranic přišla k moci kdysi také jedna strana, co slibovala národu v krizi modré z nebe. Zvítězila ve volbách a nikdo z jejích voličů se tehdy netrápil tím, že sliby jsou vykoupeny zbrojením. Kdo na to ale tehdy doplatil nejvíce (myslím z jejich vlastního národa)? Byli to majitelé továren či politici? Nikoliv. Ti i po válce dále vyráběli (byli tedy stále tzv.za vodou) nebo utekli do Jižní Ameriky (kde byli doslova za vodou). Nejvíce na to doplatili právě jejich vlastní voliči, řadoví Němci. Právě řadoví voliči této populistické strany byli těmi, kteří ztráceli své syny na frontě a po válce čekali na almužnu od zbytku západních zemí.

Rovněž na východ od nás byli vůdci, kteří slibovali hory, doly. Co následovalo, miliony svých voličů časem poslali do gulagů. Historie je velká učitelka. Mluví jasně. Nejvíce na populistické sliby dopláceli běžní občané, kteří je zvolili!

Dnes snad žádné podobné hrůzy již v Evropě nehrozí, i když nezapomínejme na nedávnou historii Balkánu. Nebuďme raději tak sebejistí. Často jsem znechucen z chování politiků, z jejich lží a arogancí. Včera jste byli politikův přítel, kolega či společník v podnikání a zítra zapře, že vás kdy znal. Zatímco kdysi silnice lemovaly billboardy s hesly jako: ,,Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak“ nebo ,,Závěry XVII. sjezdu KSČ splníme“ dnes jsou plné lživých hesel a antikampaní.

Přesto všechno by se jim nemělo podařit nás odradit od úmyslu jít k volbám. Kdy jindy můžeme všichni ovlivnit vývoj našeho města, země či budoucnost našich dětí? Právě v tuto chvíli budeme rozhodovat, kolik za nás budou děti platit na dluzích až vyrostou!
Nedá mi to, abych se u alespoň dvou příkladů populismu nezastavil. Snad nikdo není a nemůže být pro zvyšování cen energií. Nejsme ale ostrovem mimo reálný svět (to si kdysi myslela Albánie) a ceny nezávisí jen na přání skupinky českých politiků jedné strany. Přesto připomenu zajímavý fakt z Hospodářských novin. Díky již nadělaným dluhům státního rozpočtu platíme jen na úrocích z těchto dluhů ročně tolik, za kolik bychom mohli mít všichni elektřinu celý rok zdarma. Příklad druhý. Z pohledu mi blízkého, pohledu zdravotníka, mohu říct následující. Slibovat zdravotnictví bez poplatků je rovněž z říše pohádek. Toto již není v žádné zemi světa (chceme být opět takovou Albánií?). Nejvíce mne rozlítilo zneužití velmi citlivého záběru na těhotnou maminku na billboardu. Je to velmi nevkusné, takto lživě působit na lidi. Vždyť ani prapůvodní varianta ministra Julínka nepožadovala po těhotných regulační poplatky. Ty je nehradily nikdy! Proč peníze určené pro jiné účely z krajských rozpočtů, hradí některým lidem stravu v nemocnici? Kdo pořídí doma vše na den za devadesát korun?
Stravu, energie, prádlo. Tyto věci, pokud se nemýlím, nejsou zdravotní péčí. Zatímco takto řada běžných občanů dodržuje zákon a tyto poplatky platí, tak zároveň přerozdělením na kraji platí tyto služby ostatním, z nichž někteří ale bez problémů mají na uhrazení nadstandardního pokoje za čtyři sta až pět set korun na den. Stejně tak mi uniká sociální význam odpuštění třiceti korun za vyšetření u děvčat, která si jdou koupit antikoncepci za devět set korun a poté navštíví nehtové studio či kosmetiku. Toto je realita všedního dne. Zdravotnictví musí být sociální ale především solidární! My všichni, co nyní nečerpáme prostředky ze zdravotního pojištění, ale platíme ho, musíme myslet na všechny ty vážně nemocné, kteří potřebují nákladnou péči a tu jim musíme být schopni zajistit. Vždyť ze dne na den může každý z nás potřebovat statisíce na operace či onkologické léčby. Pokud peníze neefektivně utratíme, jak se potom budeme moci podívat do očí svým blízkým, až tu drahou péči budou opravdu potřebovat a na kvalitní již nezbude?

Takových témat by se jistě našla ještě celá řada. Vrátím se ale na počátek úvahy. Přemýšlejme nyní, co je realita a co jsou sliby a pohádky. Mysleme už nyní na naše děti. Ať se i jim můžeme za pár let podívat do očí a nikoliv klopit zrak a říci, tady máte po nás dluhy. I moje malá dcerka již dnes ví, co věděl i hloupý Honza z pohádky, kterou má ráda, že bez práce nejsou koláče. Pojďme tedy volit, a to nejen současnost, ale i budoucnost.

Harald Čadílek, primář litomyšlské porodnice

25.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Petr Bartoš na archivním snímku.

Nejúspěšnějším sportovcem roku 2017 se stal Petr Bartoš

V druhém kole prezidentské volby vyzve Miloše Zemana Jiří Drahoš
13

Zeman, nebo Drahoš? Koho chcete vy? HLASUJTE

OBRAZEM: Svatební veletrh v Litomyšli

Litomyšl - Svatební veletrh na zámeckém návrší přilákal do Litomyšle stovky návštěvníků. Ti měli možnost ochutnat svatební cukroví, vybrat si svatebního fotografa, prohlédnout šaty nebo nabrat inspiraci pro svatební výzdobu.

VPS Novabrik proti Šakalům o postup na finálový turnaj

Moravská Třebová, Polička – Základní část celostátní ligy v sálovém fotbale je na konci, v play off přijde na řadu okresní derby.

Na pětatřicítce mezi Hradcem a Svitavami vloni zahynulo devět lidí

Svitavsko - Množství tragických následků dopravních nehod rok od roku klesá. V Pardubickém kraji vloni na silnicích zemřelo 30 lidí.

Hleďme. Spící litomyšlský tygr se probudil

Svitavsko /KRAJSKÝ PŘEBOR/ – Hokejisté ze Smetanova města ukončili sérii slabých výkonů a vyšlápli si na Světlou. Jejich šance na to, že si zahrají ve čtvrtfinále, tak jsou znovu reálné.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>