„Proč máme umírat dříve, než je nám souzeno? Rychlá je tady proto, aby rychle přijela," říká Romana Klejchová ze Svitav. Je přesvědčená, že by dnes její tatínek ještě žil, kdyby k němu záchranáři přijeli dříve.

V pátek dvacátého ledna si šel tatínek Romany Klejchové tak jako každý jiný den do závodní jídelny pro oběd. Při cestě zpátky se mu ale udělalo špatně a na ulici zkolaboval. „Kolem se seběhli lidé a zavolali mu záchranku," uvedla Romana Klejchová. Ona sama na místě nebyla. Od lidí se dozvěděla, že trvalo desítky minut, než sanitka na místo dorazila. „Jeden pán dokonce volal třikrát, kde jsou," poznamenala Romana Klejchová. Sama pracuje jako zdravotní sestra a ví, že čas je při záchraně lidského života velice důležitý.

Přijeli pozdě?

Podle Romany Klejchové všechno viděli obyvatelé z jednoho domu na ulici. „Bylo kolem poledne, když se to stalo. Záchranka přijela asi za čtvrt hodiny. Divila jsem se, když to mají tak blízko, že jim to tak trvalo. Vloni jsem volala rychlou čtyřikrát a přijela do pěti minut," uvedla žena, která si přeje zůstat v anonymitě. Podle ní záchranáři na místě zůstali asi půl hodiny.

Po pěti dnech na anesteziologicko resuscitačním oddělení (ARO) ve Svitavách tatínek Romany Klejchové zemřel. „Když nám zavolali, že tatínek umřel, prosila jsem, abychom se na něj mohli ještě podívat a rozloučit se s ním," vzpomínala Romana Klejchová. Do nemocnice šla se svojí matkou, sestrou a tetou. Sestřička jim sdělila, že tatínek měl asi infarkt. Ženy pak ještě čekaly na primáře, aby jim vysvětlil, co se přihodilo. „Také jsme nechtěli, aby tatínka pitvali, protože si to nepřál. Byl nemocný, diagnóza byla jasná. Chtěli jsme, aby ho už nechali v klidu," vysvětlovala Romana Klejchová.

Primář ARO Hanuš Ettl se měl k ženám zachovat nevhodným způsobem. „Řekl nám také, ať si nevymýšlíme," uvedla Romana Klejchová. To byla patrně poslední kapka, která dceru zesnulého muže přiměla k tomu, aby na primáře ARO a současně i na záchrannou službu podala stížnost.

Lékařský slib

„Třicet pět let pracuji ve zdravotnictví. Vím, že tatínka mi nikdo nevrátí. Ale nevím, proč by se takové věci měly stávat. Lékaři složili přísahu a jsou tu od toho, aby zachraňovali životy," řekla Romana Klejchová. Na schůzce na pobočce svitavské záchranné služby si vyžádala podrobné informace o lednovém výjezdu. Podle ředitele záchranné služby Pardubického kraje Pavla Svobody k pochybení ze strany posádky nedošlo. „Dostala jsem doklad, kde jsou uvedené časy. Neshodují se ale s dobou, kdy se to tatínkovi stalo. V záznamu bylo také uvedeno, že záchranku volala žena z vrátnice Svitapu," uvedla žena.

Údaje si proto šla ověřit. Ve firmě jí řekli, že u ostrahy ženy nepracují. Vrátný, který dvacátého ledna sloužil, ale potvrdil, že skutečně záchrannou službu přivolala žena. „Přišla za mnou paní. Umožnil jsem jí, aby zavolala záchranku. Bylo kolem poledne," uvedl strážný Bedřich Jelínek.

Vysvětlení

Také v nemocnici se zabývali stížností Romany Klejchové, které se nelíbilo chování primáře ARO Hanuše Ettla. I odtud dostala vyrozumění. Zmiňovaný lékař se ohradil. „Nejsem si absolutně vědom, že bych jednal neeticky a nevstřícně," uvedl ve svém vyjádření Hanuš Ettl.

Pozůstalým vysvětlil, že v souladu s platnou legislativou musel trvat na zdravotní pitvě. Vedení nemocnice se proto logicky přiklonilo na stranu primáře.

„Do této situace se může dostat kdokoliv, proto jsem na to chtěla upozornit. Možná se najdou i další lidé s podobnou zkušeností. Lidé přece nejsou traktory, kterým stačí vyměnit součástka," dodala Romana Klejchová.

Jak postupovali záchranáři 20. ledna?

Jediný telefonát 20. ledna 2012 ohledně zásahu u dotyčného pacienta jsme zaznamenali z firmy v 11.58 hodin.

Za minutu po ukončení hovoru volajícím byly informace předány posádce, která za další minutu vyjela. Na místo zásahu přijela ve 12.03 hodin, tedy pět minut po volání na linku 155. Posádka ihned zahájila resuscitaci a další postupy spadající pod lékařskou mlčenlivost. Ve 12.32 hodin, tedy po třiceti minutách boje o život pacienta na místě, byl převezen na resuscitační oddělení Svitavské nemocnice, kde si jej ihned převzal lékař.

PAVEL SVOBODA,

ředitel Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje