I to je jeden z důvodů, proč se Pavel Petr, učitel společenskovědních předmětů na Integrované střední škole v Moravské Třebové, před několika lety rozhodl využít nabídky společnosti Člověk v tísni a začal pro její studenty pravidelně pořádat tzv. Příběhy bezpráví. Program, který se koná každý rok v listopadu, zabere dvě vyučovací hodiny a je komponován z projekce dokumentárního filmu a besedy s pamětníkem či obětí některého z totalitních režimů.

Pravidelným hostem moravskotřebovských besed je Ing. Karel Metyš, narozený 4. 11. 1932 v Litomyšli. Jako mladý skaut, pocházející z muzikantské rodiny, neodmyslitelně patřící ke kulturnímu životu města se v roce 1948 nesmířil s nástupem komunismu a snažil se proti nastupující totalitě bojovat alespoň šířením ilegálních tiskovin a letáků. O rok později byl zatčen a v rámci vykonstruovaného procesu s rektorem litomyšlské piaristické koleje Karel Metyš besedoval se studenty Integrované střední školy v Moravské Třebové o minulosti. Františkem Ambrožem Stříteským odsouzen k 3 letům vězení. Více než dvě třetiny trestu si také následně odpykal ve věznici pro mladistvé v Zámrsku.
Po propuštění obtížně sháněl zaměstnání, v roce 1958 byl i se svým otcem z Litomyšle vypovězen do Moravské Třebové. V krátkém období politického „oteplení" 60. let se mu podařilo získat maturitu, zahájit dálkové studium na vysoké škole i obnovit v Moravské Třebové místní organizaci Junáka. Po Sametové revoluci byl na samém počátku roku 1990 spontánně zvolen starostou města.

Kromě besedy s Karlem Metyšem, která na ISŠ v Moravské Třebové proběhla v pondělí 10. listopadu, se Pavel Petr v letošním roce rozhodl zapojit své studenty také do dalšího z počinů společnosti Člověk v tísni, projektu Naše revoluce. Jeho cílem je u příležitosti 25. výročí Sametové revoluce s pomocí studentů a pamětníků zmapovat její průběh v jednotlivých městech. Studenti tak v rámci hodin dějepisu i ve svém volném čase dostali možnost prozkoumat dobové tiskoviny, uchovávané v archivu zdejšího muzea, stejně jako hovořit s několika přímými aktéry tehdejšího dění. „Ze tříd, které učím, jsem si k realizaci tohoto projektu vybral studentky 2. ročníku oboru sociální činnost. I když samozřejmě chápu, že pro ně dějepis není nejvýznamnějším předmětem, snažím se jim v rámci výuky vštípit myšlenku, že staří lidé, o které budou v budoucnu pečovat v rámci svého zaměstnání v oblasti sociálních služeb, mnohdy mají za sebou pohnuté osudy a jejich ustaraná tvář skrývá silný životní příběh.

Mnohdy pak tito lidé mají kolem sebe jen málo blízkých, se kterými by si o tom mohli povídat. Pro pochopení souvislostí a překonání mezigeneračních rozdílů pak ani pracovníkům v sociálních službách určitě neuškodí, budou-li alespoň trochu znát moderní dějiny", dodává Petr.

Kromě Karla Metyše tak studentky ISŠ v uplynulých dnech vyzpovídali také manžele Horčíkovi nebo jednu z učitelek školy, paní Jiřinu Cvrkalovou, která události roku 1989 a sametovou revoluci zažila z pozice vysokoškolské studentky.

(red, pp)