Nenápadná malá žluto-modrá loď štrykuje v těchto dnech Labe mezi Děčínem a státní hranicí. Jejím úkolem je detailně přeměřit každý centimetr labského dna. Data z měřící lodě Střekov pak slouží především Povodí Labe, kterému i plavidlo patří, k plánování potřebných úprav plavební dráhy. Přináší ale i jiná zajímavá data.

Všichni máme zažitý údaj, že nejnižším přirozeným bodem Česka je místo, kde Labe opouští republiku. Ve skutečnosti je tento bod o několik kilometrů proti proudu řeky. Běžně uváděných 115 metrů nad mořem je přibližná hodnota nadmořské výšky dna, to je navíc velmi variabilní. Hladina řeky se pak může pohybovat v hodnotách rozdílných i o mnoho metrů.

Labyrint v Brandýse nad Orlicí patří mezi dvacet nejkrásnějších přírodních bludišť na světě
Labyrint v Brandýse nad Orlicí hlásí úspěch. Je mezi nejkrásnějšími na světě

„Pokud by však učebnicových 115 metrů nad mořem mělo značit jako nejnižší bod v ČR dno říčního koryta, pak toto dosahuje výše proti proudu značně nižších hodnot, a to v řádech několika metrů, aktuálně kolem 110 metrů nad mořem. Tento údaj je však variabilní až o desítky centimetrů z důvodu nepravidelně formovaného písečného dna,“ vysvětluje technik měřící lodi Pavel Randák.

Toto místo je tak nejhlubším místem na regulované části řeky, při 160 centimetrech na ústeckém vodočtu je zde více než sedmimetrová hloubka.

Loď Povodí Labe Střekov pravidelně přeměřuje celou splavnou část Labe.Loď Povodí Labe Střekov pravidelně přeměřuje celou splavnou část LabeZdroj: Deník/Alexandr Vanžura

Moderní měřící technologie na Střekově přináší užitek hlavně lidem od řeky. Jak takové mapování dna probíhá? To byl zjistit reportér Deníku přímo na lodi Střekov.

„Pozor, budeme houkat,“ varuje kapitán Petr Kořínek svého kolegu Pavla Randáka, který v podpalubí sedí u měřících přístrojů. Loď totiž právě proplouvá nedaleko Hřenska v blízkosti pravého břehu místy, která jsou oblíbená rybáři. A několik jich v tu chvíli na břehu řeky s nahozenými pruty sedí. Pokud by nestihli své náčiní včas vytáhnout z vody, mohli by o něj v nejhorším případě přijít.

Rybáři po nás hážou i kameny, popisuje technik

„Neplechu to dělá i nám, protože to může poškodit zařízení na přídi, případně poškodit kabely. Někdy po nás hážou kameny, volají policii. Stalo se, že i jeden skočil do člunu a jel proti nám, aby nám vysvětlil, jak se věci mají,“ popisuje zkušenosti s neukázněnými rybáři Randák.

Mezitím sleduje monitory plné drobných teček. O přísun potřebných dat se stará vícepaprskový sonar umístěný pod hladinou na špici lodě. „Co zelený bod, to je odraz sonaru. Tam, kde je jich nejvíc, tam je říční dno. Všechny body se ukládají a dále zpracovávají,“ ukazuje na displej počítače technik Pavel Randák.

Sekvojový háj v Jehnicích založil před šesti lety Lukáš Maršálek
OBRAZEM: Český unikát. Les v brněnských Jehnicích ukrývá sekvojový háj

Na obrazovce je vidět příčný profil řeky a plavební dráha s pozicí lodě, která je určena pomocí velmi přesného GPS zařízení, a dva barevné pruhy v okolí lodě. „Barvy, zelená a červená, jsou pouze pro přehlednost, která je pravá a která levá strana. Oboje jsou pak místa, která již máme pokryta daty. Postupně budou pruhy přibývat, abychom měli pokryté celé říční dno,“ vysvětluje.

Loď Povodí Labe Střekov pravidelně přeměřuje celou splavnou část Labe.Loď Povodí Labe Střekov pravidelně přeměřuje celou splavnou část LabeZdroj: Deník/Alexandr Vanžura

Společně s kapitánem pravidelně projíždí celé české Labe od státní hranice až pod Přelouč ve východních Čechách. Jízda hlubokým Labským kaňonem přináší i některá úskalí. Kvůli až 300 metrů vysokým skalám se přijímací zařízení pro GPS navigaci s celou lodí ocitne v satelitním stínu a ztratí příjem. Pak je potřeba kousek popojet, případně navigaci restartovat.

Získaná data je možné využít i pro navigační mapy, ale jejich hlavním smyslem je, zjistit skutečný stav dna a podle toho zajistit údržbu plavební dráhy a případné prohrábky.

Opona v Machovské Lhotě na Náchodsku čakela na svoji obnovu takřka sedmdesát let.
Léta chátrala na půdě. Vzácnou oponu s Komenským nadšenec vyčistil chlebem

Ze Střekova putují data na závod v Roudnici nad Labem, kde je další zaměstnanci Povodí Labe zpracovávají. Vytváří z nich 3D model, na kterém je detailně vidět profil říční dna. Je natolik detailní, že jsou na něm vidět i písečné duny. Stejně tak jsou vidět nejrůznější naplaveniny, kameny všech velikostí nebo i potopené loďky.

Zelená a modrá barva na modelu ukazuje bezproblémová místa, do červených míst loď nesmí vplout, protože by nabourala.