Michal Kramář, 20 let, Janov
Toto datum vnímám, asi jako každý, v první řadě jako pomyslnou tlustou čáru za totalitou a jako začátek svobodného žití v naší zemi. Myslím si ale, že stejně tak jako 17. listopad 1989, bychom si měli připomínat i události listopadu roku 1939. Na to už dneska naše mladá generace asi tak trochu zapomíná (nebo o tom někteří dokonce ani vůbec nevědí). Pro mě osobně je to velice důležitý svátek a každý z nás by si měl v souvislosti s tímto datem uvědomovat, co stojí za naší svobodou, kterou dnes máme.

Filip Pražák, 20 let, Cerekvice nad Loučnou
Sedmnáctý listopad vnímám jako událost, která nám zaručila svobodu slova a projevu. Díky tomu můžeme vyrazit za hranice a užívat svobody plným douškem. Zároveň si myslím, že samotná demokracie se v naší zemi ubírá špatným směrem a mělo by se něco změnit. Ohledně naší generace soudím, že i z vlastní zkušenosti někteří ani nevědí, že 17. listopad pro nás něco znamená. To je dle mého názoru velmi smutné, ale naštěstí se v mém okolí spíše objevují lidé, kteří si jsou vědomi této důležité události pro náš národ.

Matěj Matoušek, 19 let, Němčice
17. listopad je pro mnohé teenagery jen státní svátek – den volna, kdy nemusí do školy a mohou být doma nebo někde s přáteli. Většina z nich dokonce ani neví, proč se u nás tento svátek slaví. Nejedná se pouze o rok 1989 a sametovou revoluci, které předcházely svržení komunistického režimu u nás. Jde také o samotný svátek, který má kořeny již v roce 1939, kdy u nás byly zavřeny vysoké školy, a bylo popraveno 9 představitelů vysokých škol. Pro mě samotného je 17. listopad samozřejmě také den vítaného odpočinku, ale vidím v něm i historii, která se snad už nikdy nebude opakovat.

Barbora Klejchová, 19 let, Janov
Bohužel se k tomuto datu nemůžu vyjádřit tak, jak by se asi vyjádřily generace, které komunistický režim zažily. Mám představy o této době pouze z vyprávění, a proto můžu říct, že jsem ráda, že mám možnost svobodně cestovat, studovat jakoukoliv univerzitu bez ohledu na politické přesvědčení atp. Stejně tak mí vrstevníci mohou těžko hodnotit situaci před rokem 89. I tak je ale dle mého názoru důležité znát fakta o minulém režimu a připomínat si, co se právě datem 17. 11. 1989 změnilo.

Jiří Štefl, 20 let, Litomyšl
Myslím si, že na 17. listopad, ač je ho v tento čas v médiích hodně, zapomínáme. Ve škole jsme snad 10 krát probírali Praotce Čecha, ale k 17. listopadu jsme se nikdy nedostali. A asi nejsme jediní. Někdy se stydím za to, že v dnešní době někteří vrstevníci ani netuší, co se 17. listopadu událo. Jen jsou rádi, že je svátek a nemusí do školy.

Petra Hrubanová, 18 let, Litomyšl
17. listopad vnímám jako znak hrdosti. Upřímně si nedokážu představit, co lidé zažívali a jak hrozné bylo žít v té době. Myslím, že je škoda, že dnešní mladí lidi ani nevědí, o co jde. Neměli bychom zapomínat na historii a na lidi, kteří bojovali.

Ivana Škraňková, 19 let, Svitavy
Nejsem zrovna člověk, co by tento svátek nějak extra prožíval. Co se týče historických souvislostí, těch moc nemám, dějepis není zrovna můj obor, vím takové to základní, že tímto dnem došlo k pádu totality v naší zemi a začala demokracie, že je to také dnem studentů, apod. Ale nijak extra tento svátek neslavím, v té době jsem nežila, takže ten svátek respektuji jako všechny ostatní, co se váží s důležitými daty naší historie, ale to je vše. A co se týče naší generace, myslím, že by se našli i „experti", co ani neví, co se 17. listopadu událo.

(aha)