Ničivá povodeň, která se před patnácti lety prohnala městem, se vryla do paměti mnoha Svitavanů. I když od ní uběhlo hodně vody v řece, katastrofální pohromu mají stále v paměti. Nechtějí se k ní však vracet ani ve vzpomínkách.

Přívalový déšť
Po dvou obdobích dešťů v červenci 1997 zasáhly povodně také Svitavy. „Po nárazových srážkách 3. července, začalo od soboty 5. července až do odpoledne 7. července trvale pršet. Totéž se opakovalo v noci 18. července. Celkový součet srážek v červenci překročil normál o 376 procent," uvedl svitavský kronikář Radoslav Fikejz.

V důsledku srážek se řeka Svitava, Lačnovský a Vendolský potok, stejně jako rybníky Rosnička, Dolní a Lánský rychle nasytily vodou. Už na přelomu 5. a 6. července hrozilo nebezpečí, že dojde k jejich vylití. „Prakticky od této doby začal pracovat městský záchranný štáb (vedení města, strážníci městské policie, pracovníci městského úřadu a další), dobrovolníci, profesionální i dobrovolní hasiči," pokračoval kronikář.

Voda se z koryta vylila 7. července. Krizový štáb začal evakuovat obyvatele z ulic Mostní, Seifertova, Bezručova, Vrchlického a dalších oblastí podél toku řeky Svitavy. Současně probíhaly práce na zabezpečení hrází rybníků, jejich zpevňování lomovým kamenem a stavbou bariér z pytlů naplněných pískem. Ochranné bariéry z pytlů naplněných pískem stavěli lidé také kolem řeky ve městě.


Děsivé vzpomínky


Dnes na hrůzné chvíle nechtějí obyvatelé města vzpomínat. „Bylo to hrozné. Nechtějte, abych o tom vyprávěl. Je mi z toho špatně, když si na to vzpomenu," uvedl jeden ze starších obyvatel Svitav, kterého voda zasáhla. Valila se tak rychle, že si nestihli ani odklidit věci.

Od 8. července hladina postupně klesala. Záchranné složky začaly s odčerpáváním vody ze zatopených domů a uklízením naplavenin. Na fasádách některých domů je i po patnácti letech vidět, jak vysoko voda byla. Vypovídají o tom také fotografie. Tam, kde dnes protéká sotva pár centimetrů, se řítila i více jak dvoumetrová masa vody.

Před nástupem druhé povodňové vlny v pátek 18. července byla koryta řek již na poklesu a na základě opatření města probíhalo odpouštění vodních nádrží.

Povodňová vlna zničila majetek Svitavanů, města a firem za víc jak šedesát šest milionů korun. „Voda zaplavila přes dvě stě rodinných domků. Naštěstí nedošlo k žádnému úmrtí ani těžkému poškození zdraví," sdělil Radoslav Fikejz. Svitavy už ve své historii podobnou ničivou událost zažily. „Byla roku 1891, a to 5. března v podobném rozsahu, ale z důvodu jarního tání," informoval Radoslav Fikejz.

Město začalo pracovat na plánu protipovodňových opatření. „Společně s organizací Povodí Moravy se podařilo dohodnout komplexní řešení úprav říčního koryta. V říjnu 1999 byla zpracována hydrologická studie řeky a navrženy takové úpravy, které měly vyloučit případné zaplavení přilehlých oblastí. Spočívaly v úpravách mostů, výstavbě ochranných zídek a čištění zaneseného toku řeky," uvedl kronikář.


Řeka místo školy


Přírodní živel si tedy vybral svou daň. Voda zaplavila 7. července mimo jiné základní školu na Komenského náměstí. Už ji nikdo nenajde. Město naplánovalo řadu protipovodňových opatření a jedním z nich bylo narovnání toku řeky Svitavy. Radní nechali školu zbourat. Na jejím místě je dnes upravené a otevřené koryto řeky. Dříve voda protékala potrubím pod komunikací, ale jeho kapacita na přívalovou vodu nestačila.

Město nechalo také obnovit retenční schopnost rybníka Rosnička. „Byly upraveny poměry na stavidle a jeho schopnost regulovat odtok. Vystavěla se nová odkalovací nádrž, která zachytává splaveniny tak, aby nedocházelo k zanesení rybníka," dodal kronikář. V roku 2004 začala II. etapa realizace protipovodňových opatření. Spočívala v úpravě koryta řeky Svitavy v Lánech. Stavební práce skončily o rok později. Ve stejném roce byly vystavěny suché poldry na Lačnovském potoce.